Studie: Teplejší počasí a dezinfekce oslabují koronavirus

Podle průběžných studií může nový koronavirus SARS-CoV-2 vydržet na některých typech povrchů až dny. Dezinfekce však může snadno pomoct, a do jisté míry pomůže i očekávané oteplení na jaře. Studie povrchů tu a tu, studie teploty tu.

Korona kam se podíváš

Světem v tuto chvíli zmítá pandemie koronaviru. I u nás v Česku, kde je zatím naštěstí pouze přes tisíc případů, začínají platit přísná opatření a omezení která mají pomoci zabránit nekontrolovatelnému šíření tohoto nebezpečného viru. Lze bez nadsázky říci, že koronaviru (správně se nemoc jmenuje COVID-19) jsou plná média.

Jelikož určitě sedíte doma na zadku a uvažujete, jak se před COVID-19 chránit & bránit co nejefektivněji, aby situace také co nejrychleji pominula, objevují se v souvislosti s odolností viru dvě zásadní informace – jeho odolnost na površích a jeho (ne)odolnost vůči teplotě, popřípadě dezinfekci. Co na to říká věda?

Korona vs. povrchy

V současné době můžeme občas zaslechnout příběhy o lidech, kteří raději nechali své zásilky doručené ze zahraniční dva týdny na balkóně nebo je rovnou raději komplet vyhodili. Jak je to tedy se stabilitou SARS-CoV-2 na různých površích ve skutečnosti? Na to se zkusili podívat například vědátoři z National Institute of Allergy and Infectious Diseases a dalších amerických institucí.

Jak už to tak většinou bývá, zjistili že základní odpověď je „nevíme s jistotou“, jelikož záleží na různých faktorech, jako je například vlhkost či teplota vzduchu. Pokud ale vezmeme místnost, která je stabilně vyhřátá na 70 °F (pro nás Evropany cca 21 °C) a relativní vlhkost vzduchu 40 % (pro nás Evropany cca. 40 %), už nějaká ta data máme.

Podařilo se zjistit, že za těchto podmínek vydrží nový koronavirus v detekovatelné míře například 3 hodiny volně poletovat ve vzduchu, 4 hodiny na mědi, 24 hodin na papírové krabici, 2 až 3 dny na nerezové oceli a dokonce 3 dny na polypropylenu. Tedy plastu, ze kterého se dělá spousta kuchyňských nádob.

Jaké z toho pro nás plyne poučení? Své nové tričko, kabelku či gumového kamaráda z Wishe nebo z AliExpresu pálit nemusíte. Kdyby se SARS-CoV-2 rozšiřoval balíčky z Číny či z Amazonu, máme ho tu dřív, než fskutečnosti dorazil. Ale jak už to tak v dnešní době bývá, trocha dezinfekce nikoho nezabije (k tomu více níže). Kromě koronaviru a dalších podobných kámošů, které nechcete. A taky prosim vás, noste v kolektivech roušky, umývejte si ruce a neolizujte držadla v MHD! A v ideálním případě seďte doma na zadku!

Na obrázku může být: text, kde se píše Masturbation boosts your immune system and raises your white blood cell count, helping you fight off infection and illness: MOJE IMUNITA:
Běžte štěstíčku naproti… zdroj: Marvel

Stačí počkat na léto?

Mnozí vrchní představitelé naší společnosti v rozhovorech také uvádí, že až se s postupujícím jarem oteplí, pandemie přirozeně ustoupí. To se může zdát jako pouhá snaha o uklidnění veřejnosti, ale ve skutečnosti na tom zřejmě bude něco pravdy. Podle studie Jinguyan Wanga a jeho týmu vědců z Pekingské Univerzity totiž teplota a vlhkost vzduchu skutečně výrazně ovlivňují to, jak se tento virus šíří.

Koronavirus se v tuto chvíli nekontrolovatelně šíří světem, když se ale vědci podívali na to, jak se virus šíří po zanesení nákazy do nové země, všimli si určitého trendu. V zemích, ve kterých bylo v době nákazy chladné a suché počasí se virus šířil výrazně rychleji. Jinguyan Wang a jeho tým se tak podívali na data přímo z oblasti, ve které se koronavirus začal šířit jako první, tedy z oblasti provincie Hubei v jihovýchodní Číně. Vědci se snažili určit tzv R0 hodnotu. Tato hodnota udává, kolik nových jedinců infikuje jeden nakažený člověk. Tedy na kolik lidí to dotyčný nakašle.

Každý infikovaný člověk koronavirem v průměru infikuje dva až tři lidi. Pro porovnání, Ebola měla R0 hodnotu pouze 1,5, zato třeba virus spalniček, které se i vlivem odpůrců očkování začínají znovu objevovat v západním světě, má R0 hodnotu 18. Každý člověk nakažený spalničkami tak může v průměru nakazit až 18 lidí. Buďme tedy rádi, že koronavirus má R0 „pouze“ 2 – 3.

Vědci se tedy snažili zjistit, jak se mění R0 hodnota koronaviru v závislosti na teplotě a vlhkosti vzduchu. Vědci analyzovali data ze 100 čínských měst v provincii Hubei, které měly alespoň 40 případů koronaviru. Data, která pro tuto analýzu použili byla z období od 21. do 23. ledna. To bylo před tím, než Čína zavedla radikální ochranná opatření. Vědci tedy porovnali to, jak se virus v těchto městech šířil s tím, jaká tam byla v daném období teplota a vlhkost vzduchu.

A skutečně, podle dostupných dat každé oteplení o 1 °C snižuje R0 hodnotu koronaviru o 0,04 a každé zvýšení vlhkosti vzduchu o 1 % snižuje R0 hodnotu o 0,02. Na první pohled se to může jevit jako velmi malá čísla, ale pokud je tato hodnota správná, znamenalo by to že oteplení o 10 °C by snížilo R0 hodnotu až o 20 %. Vědci v rámci této studie ale pracovali s relativně malým množstvím dat. Tyto data navíc byla z doby, než se koronavirus začal nekontrolovatelně šířit po světě. Skutečné hodnoty se tak mohou lišit, ale teplota a vlhkost vzduchu mají na šíření viru bezpochyby efekt.

Jak na dezinfekci?

Šíření chřipky během každoročních chřipkových epidemií je také ovlivňováno počasím. Chřipka se, stejně jako tomu zřejmě je u koronaviru, nejlépe šíří v chladném a suchém podnebí, a to hned z několika důvodů. Virová částice chřipkového viru je v chladnějším počasí stabilnější a déle přežije mimo hostitele. V suchém vzduchu se také lépe šíří kapénky s virovými částicemi, které vykašláváme, když jdeme venku bez roušky. Náš organismus a imunitní systém jsou také v chladnějším počasí oslabené, což podporuje rozvoj nemocí a jejich šíření. V případě koronaviru, největší efekt na jeho šíření bude mít zřejmě právě teplota. S příchodem jara a postupným oteplováním by se virus skutečně mohl začít šířit pomaleji.

Další pozitivní zpráva je, že COVID-19 dokáže být účinně zneškodněn běžnou domácí desinfekcí. Co je běžná domácí desinfekce? Něco, co má 60-80 % ethanolu, 0,5 % peroxidu vodíku, či 0,1 % hypochloritu sodného, tedy třeba roztok Sava, peroxidu vodíku z lékarničky, či domácí slivovice.

Jelikož všechny viry jsou přeci jen hromádka DNA/RNA, proteinů a sem tam tuků, dá se předpokládat, že pořádný cák desinfekce zneškodní spolehlivě i COVID-19. Virus není suprman. Neberte to ale (jako někteří) tak, že stejný cák virus zneškodní i virus ve vás! Technicky vzato ho sice třeba dílem zneškodní – ale podobný efekt bude mít i na vaše buňky. Jako obvykle – problém není zničit patogen, to svede i plamenomet – problém je ho zničit, aniž by byl současně zničen organismus, který chráníme (třeba lidské tělo).

Jak postupovat na veřejnosti, abychom minimalizovali riziko infekce? Základní pravidlo je naprosto minimalizovat ošahávání předmětů a lidí, pokud to není absolutně nutné. Pokud nakupujeme, ideálně si vzít jednorázové latexové či nitrilové rukavice a těch se po opuštění obchoďáku zbavit. Z hlediska opatrnosti je lepší kupovat spíše jídlo balené než nebalené.

Co dělat až přivezeme nákup domů? Základ je na nic nesahat a jako první si umýt ruce mýdlem či desinfekcí. Pozor – nekombinovat obojí dohromady! Neuškodí ani cáknout desinfekcí cokoliv, co by se mohlo za kontaminované považovat, ať už klika od dveří či balíček od kurýra. Co si počít, pokud domácí desinfekce došla, a desinfekční gely na ruce jsou vyprodané? Jako nejjednodušší, velkokapacitní, řešení se nabízí zakoupit technický líh a vytvořit 60-80 % roztok technického lihu s vodou.

Takový 70% roztok ethanolu se v laboratořích jako desinfekce používá naprosto běžně a pro účely koronabití by měl fungovat více než adekvátně! A pokud není technický líh, vždycky je tu silná slivovice od strýca. Jako obvykle tedy platí, že severní Morava byla opět napřed!

Je to hlavně na nás

Nezačínejme ale hned jásat, že nákaza s oteplením a masivní dezinfekcí sama vymizí, jak tvrdí některé mediálně známé osobnosti. Jarní a letní teploty by skutečně mohly virus oslabit a zpomalit jeho šíření, mnohem větší efekt ale bude mít naše vlastní snaha.

Pokud ale budeme dodržovat ochranná opatření, jakkoli omezující se nám můžou v tuto chvíli zdát, pomůžeme zabránit šíření koronaviru. Přeci jen, nelze spoléhat na to, že Matka Příroda se o všechno postará. Musíme se snažit taky.

[Svatopluk K. Skoupý, Martin Lukáč, Jiří Zakopal]

Víc o posledním vývoji taky ve videu tuna.

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol.

Diskuze

Reklama