Vyšší neplodnost vlivem stárnutí? Vědci ji u myší zvrátili

TLDR verze: Podařilo se tak s využitím látky NMN, která po jediném měsíci užívání regenerovala kvalitu samičích vajíček. Případné užití u lidí však bude muset být ještě výrazně zkoumáno a zváženo. Studie tu.

Tempus fuckit

Čas letí jako bláznivý. Mám třeba dojem, že je to zhruba předevčírem, co jsem zakládal Vědátora – ale přitom jsou to skoro už čtyři roky! Pokud i vy trávíte mládí Podobně Důležitými Aktivitami, možná vám tak pomalu ale jistě ujíždí reprodukční vláček. Průměr věk početí potomstva u mužů i žen stoupá – a ačkoliv se zlepšují i šance na úspěch takové aktivity i po čtyřicítce, rozhodně není bez rizik. Co hůře, s věkem klesá i plodnost samotná

Medicína však nezevlí a snaží se manko v plodnosti dohnat i výzkumem potenciálních terapií. Tým University of Queensland pod vedením Haydena Homera nyní předvedl techniku, kdy skrze dopování myší zvrátil reprodukční hodiny u starší myších samic a zvýšil tak u nich plodnost! Pokud se přitom lékařsky zajímáte o regeneraci organismu, asi vás nepřekvapí, které látky efektu dosáhly. Ano, jde o duo NMN a NR!

Tyhle dvě látky, nikotinamid mononukleotid (NMN) a nikotinamid ribosid (NR) jsou velké zářné hvězdy regeneračních snah. Především NMN, který je předchůdcem proteinu NAD+ sloužícího k regulaci interakcí proteinů a DNA, má velký potenciál. Přeskočíme-li rizika negativních průvodních jevů, NMN i NR se zatím čistě v obnově tkání dost činily. Použity byly třeba při velmi dobré regeneraci krevních cév u myší. A zdá se, že by mohly mít efekt i co do plodnosti.

Reálně sice zatím jistojistě nevíme, jak bude NMN fungovat u lidí či zdali nebude třeba omylem způsobovat i rakovinu hlavy. To druhé mimochodem není úplně vtip – existuje zřejmě nějaký vztah mezi NMN, NAD+ a nikotinamidfosforibosyltransferázou (NAMPT) tedy enzymem nadprodukovaným během glioblastomu, jedné z nejvážnějších forem raka. Zatím nelze teda říct, jestli nám tahle proteinová trojka může zkazit spokojené stáří, má-li vůbec reálnou relevanci, anebo jestli ten vztah naopak povede třeba k efektivnější léčbě glioblastomů. Ale zmiňuju to, abyste se připravili i na druhou možnost.

Byla by to dvojnásobná škoda, protože queenslandský tým s pomocí NMN provedl i již zmíněné zvrácení myší neplodnosti!

Nadějná očekávání

Během čtyř týdnů, co byla myším NMN podávána (aby se z ní v organismu stal právě NAD+), došlo na dramatické zlepšení kvality vajíček – a v důsledku toho i plodnosti a porodnosti. U myší plodnost klesá na přelomu roku života právě vlivem zvýšené míry defektů ve vajíčcích. U lidí samozřejmě pozorujeme podobnou vzrůstající míru defektů, ale v případě žen až ve věku po 40 letech a víc. Právě u nich by aktuální studie jednou mohla vést k aplikované terapii!

Lze ale výsledky z testů u myší vztáhnout k lidem? Zeptal jsem se na názor stran australské studie i Pavla Trávníka, vedoucího subkatedry klinické embryiologie v Institutu postraguálního vzdělávání ve zdravotnictví, který mi už na reprodukční novinky odpovídal v minulosti. TLDR verze jeho odpovědi zní: možná!

„Pokud jde o početí ve vyšším věku, můžeme problematiku rozdělit na mužskou a ženskou,“ říká Trávník, „U mužů dochází k postupnému, individuálně velmi rozdílnému poklesu koncentrace a pohyblivosti spermií v souvislosti s celkovou kondicí organismu.“ Nezávisle na tom navíc stoupá podíl spermií nesoucích genetickou informaci s mutacemi, takže u starších mužů je vyšší pravděpodobnost početí dítěte s vrozenou vadou způsobenou genovou mutací.

„U žen je situace jiná, tam dochází k postupnému úbytku vajíček až do jejich úplného vyčerpání,“ pokračuje Trávník, „Vedle toho dochází k postupnému zhoršování kvality vajíček, protože se zhoršuje výsledek procesů provázejících jejich zrání. Je to poměrně složitý proces, který zatím neumíme ovlivnit.“ Tedy, možná až doposud, chce se říct.

Doufám, že vám teď kontextová reklama prodává nějaká bio vajíčka.

O myších a lidech

Již dnes samozřejmě můžou lidé po čtyřicítce (či neplodní z jiných důvodů) využít in vitro oplodnění. Problém s tím však je, že nemůže sám o sobě zvýšit kvalitu vajíček ani spermií. Zatímco u spermií se s tím dá ještě nějak pracovat, pokud jsou vajíčka v horší kondici, jde o podstatně nepříjemnější zprávu.

Panuje tak naděje, že NMN terapie by tak mohla přinejmenším zlepšit kondici vajíček u žen, které se snaží o početní po čtyřicítce. Vlastně by nemuselo jít ani o dlouhodobou terapii, alespoň pokud nám jde jenom o dočasné obrácení reprodukčních hodin.

Jak totiž Trávník dodává, pokud se spolehlivě prokáže, že publikované údaje účincích NMN u myší platí, mohlo by to otevřít cestu k ovlivnění kvality zrání vajíček také u lidí! Host tohoto článku se loučí se slovy „Musíme si ale uvědomit, že zvířecí model nemusí odpovídat situaci u člověka“, ale to snad pravidelní čtenáři Vědátora tuší. I když se řada lidí domnívá, že co funguje u myší, bude stejně fungovat i u lidí, raději přesto znovu připomenu, že lidé překvapivě myši nejsou.

Zdali se tedy z NMN budeme radovat, obligátně ukáží až další testy. Výsledky však i mě, v mém požehnaném vysokém věku čtyř let, alespoň v tomto okamžiku vracejí mírný optimismus do žil!

[LL, PT]

Léčba neplodnosti je jenom jedna famózní věda, která je dnes aplikována:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze