Precizní robochirurg prošel testy na lidech

TLDR verze: Jmenuje se MUSA a zvládl na lidech detailnější zákrok než jiní robotičtí operatéři. Ale práci lidem zatím neukradne – bez nich totiž neumí operovat. Studie tu.

O krok blíže k robochirurgům

Roboti začínají pomalu ovládat celou řadu oborů a průmyslových odvětví. Než si začneme říkat že „Ti zatracení roboti kradou naši práci!“ je třeba si uvědomit, že mají oproti lidským pracovníkům celou řadu výhod. Nemusíte je platit, nikdy se neunaví a oproti lidem je jejich práce potenciálně přesnější a preciznější.

Čistě z hlediska pracovního trhu je to možná na první pohled nepříjemné, ale z hlediska pacientů už poněkud méně. Když totiž nic jiného, roboti slibují časem zlevnit významnou zdravotní péči. A co se odborníků týče… Očekává se, že minimálně pár generací budou ještě mašiny potřebovat supervizi lidí. Doktoři a doktorky tak do předčasného důchodu jen tak nepůjdou.

Pro své benefity každopádně našli roboti využití kromě přesných oborů jako elektronika a mechanika také v medicíně, kde se začínají používat „robochirurgové“. A jednoho velmi šikovného robochirurga nedávno vyvinul tým vědců z Medicínského Centra Univerzity v Maastrichtu a z Technické univerzity v Eindhovenu.

Robot MUSA

Jejich robotický chirurg má jméno MUSA a jeho šikovnost spočívá v tom, že je schopen provádět „supermikrochirurgii“. S jeho pomocí mohou chirurgové znovu spojit například přerušené cévky i o průměru pouze 0,3 mm. Existují i jiné už používané robotické platformy používané v chirurgii, například chirurgický robot DaVinci, žádné z těchto systémů však dosud nebyly schopné provádět takto drobné chirurgické úkony.

Znovuspojování takto tenkých cévek dosud zvládali pouze špičkoví chirurgové a daná procedura vyžaduje ohromnou dávku zkušeností, zručnosti a zejména trpělivosti. Robochirurg MUSA by ale mohl doktorům jejich práci výrazně usnadnit.

Tohoto robochirurga testovali na skupině dvaceti pacientek, které trpěly lymfatickým otokem v důsledku léčby rakoviny prsu. Lymfatický otok, též lymfedém, může být bolestivý a výrazně snižovat kvalitu života. Zřejmě nejúčinnějším způsobem léčby lymfedému je procedura zvaná lymfaticko-venózní anastomóza (LVA) při níž chirurgové manuálně rekonstruují lymfatické cévy, aby obnovili správnou cirkulaci lymfy ve tkáni.

Úspěšnost této procedury je ale hodně závislá na zručnosti chirurga a na tom jak moc se mu klepou po osmnáctihodinové šichtě ruce. Proto byl robotický systém MUSA testován právě na této proceduře. Systém MUSA umí odfiltrovat vibrace a rušivé otřesy z okolí a z rukou chirurga, který ho ovládá. Takže i pokud by se dotyčnému z nervozity pěkně třásly ruce jako po Okene, robochirurg by operoval jako po másle!  

Doufám, že vám teď kontextová reklama prodává nějaký výběrový alkohol.

Stanou se lidští chirurgové zastaralými?

Výsledky práce robochirurga byly hodnoceny 1-3 měsíce po operaci, a účinnost operace byla srovnatelná s prací špičkových chirurgů. Jediným nedostatkem byla délka operace, protože operace s robochirurgem trvala asi o 40% déle než operace „manuální“.

Autoři studie ale předpokládají, že tento rozdíl se zmenší, až se chirurgové naučí s tímto robotickým systémem pořádně pracovat. Robochirurg MUSA je opravdu šikovný systém, který by mohl najít uplatnění při celé řadě mikrochirurgických procedur, kdy už přesnost lidských rukou nestačí.

Obecně je tak MUSA kulminací dosavadních snah o robochirurgii. Nejde vlastně o nic moc tak nového. První podobný stroj jménem Arthrobot vznikl už v roce 1984. Uměl operovat jen na dálku, což je vlastně příznačné pro všechny další zásadní následovníky. Zejména po roce 2000 se však rozšířila řada robotů Da Vinci – a to tak moc, že je lze najít už i v Česku!

Ani roboti ale nejsou neomylní. S Da Vincim totiž souvisí i pět let stará práce, která odhalila, že svým selháním mašina způsobila i na 144 smrtí. To je pořád méně, než jaká je chybovost robotů z masa a kostí – ale není to zjevně ani kýžená nula. Je tedy rozhodně co zlepšovat.

Jednou ze sfér, kde bych očekával výrazné uplatnění robotických doktorů, přitom můžou být vyhlížené častější pilotované kosmické lety. V této souvislosti není bez zajímavosti, že protřelá kulisa mnoha sci-fi filmů a seriálů – ošetřovna na palubě kosmoletu – dodnes vlastně za půlstoletí letů mimo Zemi nevznikla!

Operovat v kosmu je stále nedosažitelný cíl. Mikrogravitace například zajišťuje, že i triviální krvácení může být pěkný bordel. Zároveň je ale nevyhnutelné, aby při letech desítek a stovek lidí časem na nějaký malér nedošlo. Robotické ošetření tak nejspíše časem bude nutností.

Image result for da vinci robot

„Starší“ robot Da Vinci

Stanou se lidští chirurgové zastaralými?

Je nicméně třeba dodat, že třebas MUSA stále neoperuje sám, vlastně jen přes něj operuje člověk, který ho ovládá. S rozvojem stále přesnějších chirurgických robotů, pokročilejších diagnostických metod a umělých inteligencí, se ale možná blíží doba, kdy se „lidští“ chirurgové stanou zastaralými a stroje nás budou operovat samy…

Snad se pak nestane, že se vašemu chirurgovi uprostřed operace vybije baterka.

[SKS, LL]

Roboti už vyrazili i do kosmu – ale zatím s proměnlivými výsledky…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze