Astronomy mate obří galaxie, vznikla i zanikla příliš brzy po Velkém třesku

TLDR verze: Současné modely předpokládají, že vznik velkých galaxií i zánik menších byl možný již necelé 2 miliardy let po Velkém třesku. Obojí najednou však nepředpokládají – modely tak nejspíše bude třeba poštelovat! Studie tu.

Tenkrát v MM-2599

Není snad žádná věda, která by by prošla tak brutální evolucí poznání, jako právě astronomie. Teoreticky bychom sice mohli říct, že medicína nebo zemědělství jsou tu s námi déle – ale nejspíše ani jedna z nich nezačínala tak šejdrem vůči současnosti. Jakkoliv si totiž rád tropím šloufky z astrologie, je objektivní pravda, že právě pseudonáboženské nahlížení na noční obrazce bylo dávným počátkem astronomie. Jakmile si lidé uvědomili, že je v tom pravidelnost, snažili se to celé pochopit víc a víc, až…

Až jsme došli třeba k nynějšímu objevu galaxie XMM-2599! Tu pozoroval tým pod vedením Benjamina Forresta z University of California – Riverside pomocí observatoře Keck. A objevil při tom hned několik pozoruhodností, které matou moderní astronomy nejspíše podobně, jako byli někdejší astrologové zmateni z hvězdných pohybů!

XMM-2599 je totiž jak nápadně stará, tak i nápadně velká. Zdá se, že galaxie se musela zformovat jenom 1 miliardu let po Velkém třesku! V době, kdy ji pozorujeme my (1,8 miliardy let po Velkém třesku) přitom v takto rekordním čase nabrala i rekordní objem! XMM-2599 totiž obsahuje až 300 miliard hvězd!

Naše Mléčná dráha obsahuje někde mezi 100 až 400 miliardami (aktuálně se zdá, že realita je spíše na nižší hranici tohoto spektra), XMM-2599 je tedy možná ještě podstatně větší než náš kousek vesmíru. To ale není všechno!

Ještě víc je zarážející skutečnost, že XMM-2599 zároveň stihla v takto krátkém čase i „umřít“. Jinými slovy, v čase 1,8 miliardy let po Velkém třesku tu vznik nových hvězd prakticky ustal.

Obě skutečnosti dohromady momentálně nesedí do současného modelu vývoje vesmíru. Ten operuje s tím, že můžou v takto krátkém čase výjimečně vzniknout i tak velké galaxie XMM-2599. Také předpokládá, že menší galaxie můžou formování nových hvězd v tomto časovém horizontu utípnout. Ale aby se stalo obojí najednou, to jsme nepředpokládali.

Budou se přepisovat učebnice?

Je však třeba zmínit, že nejde o objev, který by zrovna bořil Matrix. „Smrt“ galaxií je pojem, který zní poněkud depresivněji, než jaká je skutečnost. Označuje se jím totiž období, kdy sice skoro nevznikají další hvězdy, ale přesnější výraz by měl být spíše „galaktický šlofík„. I naše vlastní Mléčná dráha si podobnou „smrtí“ už nejspíše minimálně jednou prošla. Většinou galaxie do života vrací buďto spolknutí jiného mračna mezigalaktického plynu, anebo série supernov starých hvězd.

Obojí znovu rozproudí šťávy (fskutečnosti plyny) a začne se rodit generace nová. Na první pohled by objev mohl klasicky vyvolávat zdání, že vědátoři nemají nejmenší páru, vo co v univerzu běží! Podobné teze tradičně přikrmují připomínky, že přes 90 % vesmíru má díky hypotetické temné hmotě a temné energii neznámou povahu. Well, yes, but actually no. Musím totiž opět vytáhnout na obranu současných znalostí. Jakkoliv si tak XMM-2599 zaslouží další porci pozorování, odhaduji se postulovat, že pod pojmem „galaktická smrt“ si většina lidí představí cosi horšího, než co autoři studie objevili.

Pak je tu ovšem skutečnost, že XMM-2599 úplně nesedí do našich modelů. To ano, ale také tentokrát je to kapku složitější. V první řadě platí, že právě objevy, jako popis XMM-2599, ony modely samozřejmě zpřesňují. Podobné anomálie lze rámcově vysvětlit, a lze jimi obohatit naše znalosti vývoje vesmíru. Tohle přesně je věda ve svém průběhu, lidi! V řadě druhé je navíc na místě mít se na pozoru před šotkem.

Možná si pamatujete, že čtvrt roku nazpět jsem psal o podobném objevu čehosi, co příliš nesedělo do aktuálních modelů. Tehdy šlo o černou díru, která byla ve své kategorii příliš hmotná na cosi, co by mělo vzniknout z jediné hvězdné supernovy. Netrvalo ale dlouho a daná studie byla více méně popřena dalšími reakčními pracemi. Ty vysvětlily pozorování mnohem snáze nejspíše jako školáckou chybu ve výpočtu hmotnosti dané černé díry. Krize v kosmologii tak byla zažehnána. A ne, nešlo o konspiraci – na pravděpodobné chybě v měření černé díry se shodly tři nezávislé práce.

Doufám, že vám teď kontextová reklama nabízí nějakou černou práci…

Hic sunt astroleones

Konečně třetí argument, že nám zřejmě velká porce vesmíru uniká, má však samozřejmě pravdu. Ale neděje se tak kvůli tomu, že by se věda nesnažila onu mezeru vysvětlit. Pátrání po hypotetizovaných částicích temné hmoty ale zatím vyšlo stejně na prázdno jako návštěva obchodu před výplatou. Alternativní teze, které (dle observačních dat nezbytnou) temnou energii vysvětlují alternativně (třeba fotony s malou klidovou hmotností), zatím rovněž nepřinesly důkazy

Tím se ale dostávám zpátky k prvnímu odstavečku – tohle je opět věda za pochodu! Nelze bohužel očekávat, že poznáme lautr celý kosmos kolem sebe na první dobrou. Teprve postupné poznávání našeho okolí umazává z oblohy oblasti označené „hic sunt leones“ – a od astrologických prvopočátků astronomie jsme se v tom rozhodně značně posunuli!

[LL]

O historii astronomie taky v rámci navigace pokecal astronom & námořník Petr Scheirich:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze

Reklama