Ne, vědci včera skrz „xenoboty“ nevytvořili umělý život. Na to už došlo dávno

TLDR verze: Americký tým vytvořil biologické stroječky na bázi srdečních buněk. Jde o významný pokrok – ale prozatím je výsledek čistým základním výzkumem. A o vznik „umělého života“ zdaleka nejde. Studie tu.

Není robot jako robot

Tak tu máme zase jeden výzkum, který z titulků zní jako kdyby se bortila realita! Týmu z Tufts University, Vermontské univerzity a Harvardu pod vedením Sama Kriegmana se totiž podařilo vytvořit malé „pseudobiologické stroje„, které honosně zve „xenoboti„. Ne snad, že by nešlo o významnou vědu – ba naopak! Že je studie (pravděpodobně; vždy je tu možnost vyvrácení) reálná, naznačuje už onen název vyvinutých bazmeků, který by pro podobnost s označením potvory z Vetřelce žádný PR nikdy nepustil ven…

Ale výsledky na první poslech znějí trochu fantaskněji, než jaká je realita. Vědátoři skutečně vytvořili malé programovatelné pseudobuňky. Ty využívají některé biochemické procesy podobné běžným živým buňkám k tomu, aby byly s to pohybovat se prostředím. Už jen pro tuhle technologii museli výzkumníci navrhnout tisíce možných forem svých biorobotků a zevrubně je testovat nejprve ve virtuálním a poté i reálném prostředí. Aby tedy bylo jasno, tyhle srandy už fyzicky vznikly.

Podkladem byly srdeční buňky žáby drápatky, jimž dodávala na týdenní pohyb uvnitř uložená energie. Po jejím vyčerpání xenobot s pohybem končí. Prozatím je však cesta doslova cílem – o mnoho víc než pohyb xenoboti ještě neumějí.

I to by samozřejmě ve střednědobém výhledu mohlo stačit na Solidní Vědu (TM). Autoři mluví o tom, že xenoboti by jednou mohli metabolizovat nečistoty a tak zbavit moře mikroplastů, doručovat léky anebo čistit cévy od vaší včerejší tučné večeře. Potenciální aplikace jsou široké. Jenom co se tedy xenoboty naučí víc než jen pohybovat se. Přesto by bylo vrcholně nesprávné o nich mluvit jako u umělém životě.

Xenoboti se totiž nedovedou reprodukovat, krmit anebo efektivně reagovat na vnější stimul. To první je nejspíše cílem, protože nikdo nechce v laboratoři vytvořit grey goo scénář. Další prvky možná dodá budoucí výzkum (a budou určitě potřeba, pokud mají xenoboti něco užitečného dělat), ale tak daleko ještě nejsme. Faktem totiž je, že jakýs takýs umělý život, aspoň podle titulků, vznikl už mnohokrát.

Tenkrát v laboratoři

Dalo by se tak říct, že americký tým vytvořil jakýsi syntetický polo-organismus. Umělý život, Sodoma Gomora! I tak by mohla znít první reakce na trochu přepálené titulky. Nicméně, realita je trochu pragmatičtější. Ačkoliv totiž je americký pokrok v xenobotech rozhodně významným milníkem, nespadl do žurnálů shůry. Na první vytvoření syntetického života totiž už došlo několikrát.

Je totiž jenom otázkou, kde si nastavíme ona kritéria „vzniku života“. Je to pomoc „tradičnímu“ životu, který by jinak sám nevznikl? To tu máme skoro půlstoletí a říkáme tomu asistovaná reprodukce. V tomto smyslu kolem nás už dávno chodí umělí lidé neboli „děti ze zkumavky“. Ale asi málokdo by je nazval bioroboty – přesto se o prvním in vitro dítěti v 70. letech psalo všelijak!

Takhle jsme si ty X-Meny nepředstavovali!

Anebo je to biochemie, kterou smontovali vědátoři uměle v laboratoři? Okey, jak to opět definujeme? Syntetickými enzymy? Ty vznikly už v roce 2015. Co takhle raději syntetickou DNA jiného známého organismu? Ta přišla v první verzi u mého oblíbeného vědátora Craiga Ventera v roce 2010. Od té doby se v metodě párkrát postoupilo – a pokaždé z toho byly opět titulky o „prvním“ vynálezu umělého života. Naposledy se tak stalo vloni! Dokonce z takto znovu poskládané DNA vznikly už i buňky.

Na co naopak stále nedošlo, a nejspíše ještě nějaký čas nedojde, je návrh & vznik zcela lautr nového organismu – ač třeba jen jednobuněčného – který bychom vymysleli a poskládali od nuly. Nenechte se mýlit, určitě je něco takového cílem genových mágů! Ale buď se smíříme s tím, že umělý život nedávno oslavil čtyřicátiny (skrze první in vitro dítě), anebo je naopak stále na obzoru. Xenoboti na tom nic moc nemění.

Doufám, že vám teď kontextová reklama prodává Tamagoči…

Zpátky do budoucnosti

Nerad bych zněl příliš pesimisticky, aktuální pokrok si rozhodně zaslouží několik pořádných kocovin! A je super, že má i potenciální praktické využití. Zároveň ale prostě vidím podobné titulky již poněkolikáté – a zatím stále bez toho, abych si mohl domů koupit robotického sluhu, který by mi pral fusekle a loupal z talířů Penicílín.

Ani s onou medikální aplikací to nebude přehršle pohotové. Je fakt, že xebonoti nebo jiné nanomašiny mají obrovský… pardon, OBROVSKÝ potenciál. Ale pořád se perou (jako mnoho jiných technologií) s řadou úskalí. Jmenovitě s tím, jak budou naváděné & jaký budou mít zdroj energie.

To první je problém řady typů léků. Není problém zničit rakovinové buňky, to dokáže i brokovnice. Problém je najít a zabít jenom rakovinové buňky bez poškození buněk zdravých. S tím nám xenoboti nijak nepomáhají. Energie je pak podobným svízelem. Xenoboti ji mají internalizovanou, ale není problém jen v tom, že jakmile jim šťáva dojde, jsou už na nic. I jiné nanomašiny dovedly krásné věci – ale prozatím pouze v Petriho misce. Jakou energii si nanonašiny nebo xenoboti sbalí, takříkajíc, na cysty, to je zatím v řešení.

Ano, uvažovat lze o několika možnostech. Můžou využívat metabolických procesů organismu jako jiné buňky, ale pak budou pomalejší. A snáze citlivé třeba vůči imunitní reakci. To zatím ani xenoboti neumějí. Anebo můžou používat energii externí, třeba skrze reakci na fotosy dodávané skrze optické kabely. Potom by výsledek byl rychlejší. Ale vyžadoval by zase větší péči včetně té chirurgické.

Jsou toho zkrátka ještě hory a doly, co bude ještě nutno vyštudovat, než si po večeři složené z bůčku a Pepsi budete moct lupnout pilulku s xenoboty a ráno budete mít cévy jako švarný jinoch! Nová amerikánská studie k tomu učinila další významný krok. Ale takových kroků… bude potřeba ještě přehršle mnoho!

[LL]

Vytvořili jsme i vloni umělý život? Well yes, but actually no…:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze