Černé díry jsou v trpasličích galaxií často mimo centra hmoty

TLDR verze: Až polovina velkých černých děr může být u malých galaxií mimo společné jádro. Naznačuje to, jak probíhala evoluce malých galaxií ve velké. Studie tu.

Trpaslíci plní děr

V astronomii a astrofyzice můžou názvy mnohdy proklatě klamat. Černé díry často nejsou zrovna černé (protože kolem nich rotuje masivní akreční disk), Mléčná dráha má v sobě po čertech málo mléka a trpasličí galaxie zase ani nekutají zlato, ani nemají vousiska! Na trochu vážnější notě – trpasličí galaxie, čili malé, nepravidelné drobné galaxie (galaxáčata?) jsou v kosmické evoluci spíše smutným příběhem.

Tak trochu jako váš chytrý spolužák ze základky, co do sebe dnes klopí v teplákách v deset ráno před Lídlem Okenu ceděnou skrze chleba, trpasličí galaxie skoro měly také velké ambice, v nichž selhaly. Nevyrostly z nich tak velké, spořádané galaxie, jako je ta naše! Hledání toho, co jim scházelo, nám může komparačně napovědět leccos o vývoji regulérních velkých galaxií. A tým z National Radio Astronomy Observatory nyní pod vedením Amy Reines zjistil o trpasličích galaxiích jednu pozoruhodnou věc právě tohoto ranku!

Zdá se, že celá polovina černých děr v trpasličích galaxiích není vycentrována do středu uskupení, ale obíhá v periferiích. Výzkumníci k tomu došlo výběrem 111 prťavých galaxií ze seznamu NASA-Sloan Atlas, v němž určili k analýze hubeňoury o hmotnosti maximálně 3 miliard Sluncí. Takové útvary odpovídají zhruba velikosti Velkého Magellanova mračna – i když, jak jsme si ukázali, i v jeho případě název „Velký“ trochu nafukuje realitu…


Doufám, že vám teď kontextová reklama prodává nějaké prášky na zvětšení penisu.

Motůrky vesmíru

Každopádně, vědátoři NRAO následně s pomocí radioastronomických dat analyzovali dané vzdálené trpasličí galaxie na přítomnost černých děr a jejich distribuci. Ukázalo se, že na 13 trpasličích galaxiích z daného vzorku byly objeveny aktivní (hmotu absorbující) černé díry. A u poloviny z nich tyto černé díry nebyly v centru galaxie, jako je zvykem u velkých galaxií. Neaktivní černé díry u zbylých galaxií pak odhaleny logicky nebyly (protože nebyly aktivní, neasi). Vzhledem ke statistice lze ale očekávat, že půlka celého počtu by to mohlo mít podobně jako naše nešťastná třináctka.

Není to úplně zvrat v zápletce. Zjištění vcelku odpovídá starším modelům vývoje trpasličích galaxií. Ty naznačují, že stejně jako velké galaxie, i ty malé vznikají samože spojováním ještě menších celků. Zatímco u velkých galaxií se ale hmota jakž takž po čase ohne do kýženého tvaru pod vlivem supermasivní černé díry v centru, u malých galaxií podobné „těžiště“ chybí. Zhruba polovina menších černých děr se tak nespojí s černou dírou v centru. Namísto toho obíhají mimo slabé gravitační centrum v periferii trpasličích galaxií.

Proč je to podstatné? Stran astronomie to znamená nutnost rozšířit hledání a mapování černých děr v trpasličích galaxiích i mimo jejich centra. Kolem ní pak obíhá veškerá hmota galaxie. Nelze říct, že jde o úplně stejný analog jako Země obíhající Slunce – ale pro potřeby naší ilustrace řekneme, že je to podobné. Černé díry jsou vlastně jakési motory vesmíru. Jenže některé galaxie v našem vesmíru jsou zjevně poháněné spíše motůrkem z dětského autíčka namísto pořádného čtyřválce.

Anebo ještě jinak, znázorněme si to grafickým schématem!

Cesta osudu (a evoluce)

Zas a znovu musím připomenout, že černé díry zdaleka nejsou všemocné kosmické vysavače. Jasně, pokud hmota do černých děr padá, může to být stran života problém! Ale zároveň černé díry poskytují galaktickým systémům jakousi středovou oporu a zjevně dovolují vznik daleko větších uskupení hmoty než nepravidelné trpasličí galaxie.

A to je dobře, protože čím více hmoty v galaxii je, tím častěji dochází na její interakce. A vznik hvězd. A planet. A tím i (pokud se to nepřežene) statistické šance na vznik života.

Stejně jako v případě vás a vašeho okenového spolužáka ze základky, na počátku evoluce galaxií měly různé cucky hmoty možná různé štěstí. Tam, kde se černé díry spojily do supermasivních děr, vznikly plnokrevné galaxie, které platí daně, mají vzdělané děti a celkově se podílejí na společnosti. A tam, kde tomu bylo opačně… tam je pohled na výsledek snah po čertech smutnější!

[LL]

Něco odhazující na YouTube video níže:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze

Reklama