Asteroid Bennu kolem sebe trousí smetí podobně jako komety

TLDR verze: Okolí asteroidů je možná živější, než jsme donedávna čekali. Přináší to alespoň rok sledování okolí asteroidu Bennu! Oznámení tu.

Planetky a její měsíčky

Už je tomu skoro rok, co k asteroidu Bennu dorazila nejkreativněji pojmenovaná sonda dějin, totiž plavidlo OSIRIS-REx. Mohli bychom se opět rozesmát nad tím, že vědátoři stojící za výpravou ji dali takové jméno, jaké ji dali, v zásadě jenom „protože chtěli, aby sonda zněla cool“… Ale to by překvapivě nebylo tím nejzajímavějším z celé výpravy!

OSIRIS-REx se totiž po ročním mapování pomalu chystá na přistání na Bennu. A v průběhu onoho mapování zjistil několik zajímavých skutečností o bezprostředním okolí tohoto bludného balvánku. Především skutečnost, že Bennu do svého okolí trousí nepořádek ve formě malého kamení. Výzkumníci se při pohledu a snímky původně domnívali, že bordel z okolí asteroidu jsou hvězdy na pozadí Bennu. Teprve další studium ukázalo, že jde o titěrné šutráky obíhající Bennu.

To byla poměrně nečekaná zpráva, protože okolí asteroidů bylo považováno za poměrně mrtvolnou oblast, kde je klid jako po nedělním obědě. Ve filmech ve stylu Armageddonu to sice na asteroidech syčí a létá jako o život, aby tu měl Bruce Willis furt před čím utíkat. Přitom komety skutečně jsou poměrně aktivní! Ale aktivita na asteroidu, to byla poměrně nová věc.

Přesto se zdá, že jsme Armageddonu malinko křivdili. Zdá se totiž, že podobně jako u komet, také u asteroidů zřejmě existují malilinko podobné „emise“ šutráků z povrchu planetky do jejího okolí. Otázkou byli zjistit, co je v případě Bennu způobuje.

Není to naštěstí úplně poprvé, co astronomátoři něco takového pozorovali. Takzvané „aktivní asteroidy“ jsou jakési hybridní planetky stojící mezi tradičními asteroidy a kometami. I u nich dochází na ztrátu hmotnosti a pozorovaný chvost unikajícího matroše. Je jich známo minimum, ale existují.

Hlavní vědátor stojící za misí, totiž Dante Lauretta z Arizonské univerzity, nyní zařadil mezi aktivní asteroidy i Bennu. A je dost dobře možné, že aktivní asteroidy jsou možná… všechny asteroidy! Anebo také jinak:

Komety v menším

Výzkumníci se zaměřili na tři nejaktivnější pozorované emise z 6. ledna, 19. ledna a 11. února tohoto roku. Na 6. ledna bylo dokonce pozorováno na 200 částic smetí, typicky pohybující se 3 metry za sekundu a velikostně v rozmezí kolem 10 cm. Studium jejich dráhy ukázalo, že smetí typicky zůstalo po několik dnů na balistické či degradující orbitě kolem Bennu, anebo dosáhlo „únikové rychlosti“. Viz foto u článku nahoře.

Právě odtud může vanout vítr prvního vysvětlení toho, proč na „emise“ částeček dochází. Je možné, že vzhledem k titěrné gravitaci probíhá u asteroidů „nekonečná“ série nárazů, které vystřelí do prostoru smetí, a zadělají tak na nárazy budoucí. Problém je, že po čase by se situace měla uklidnit anebo eskalovat. Buďto jsme tak Bennu pozorovali v nečekaně aktivní fázi jinak poklidné existence, anebo na emise částeček má vliv i něco jiného.

Potenciálními dalšími možnostmi je frakturování hornin vlivem změn tepla, čili jakési roztahování vlivem nestejnoměrného zahřívání. Alternativou téhož je uvolňování vodních par, nejspíše opět vlivem tepla. To už zní docela exotičtěji, protože by se to podobalo kometám jako takovým! Ačkoliv samože v mnohem menší míře. Pozoruhodné ale je, že na všechny tři velké emise došlo „odpoledne“ (jakkoliv to u asteroidu s „dnem“ o délce 4,3 hodiny lze říct), tedy během období po teplotním maximu, ale za to zase před prudkým ochlazováním.

Bennu má zřejmě větší než průměrné zastoupení vodního ledu, což dává více šancí vodní tezi. Ale ani praskliny (bez vlivu vody, či jen s minimálním vlivem) nejsou nepravděpodobné. A především, emise částeček do okolí nejspíše vede alespoň k minimálním impaktům (a dalším menší emisím) v budoucnosti. Jinými slovy, za troušení nepořádku můžou možná všechny tři možné faktory, nikoliv jeden jediný.

Doufám, že vám teď kontextová reklama prodává nějaké levné meteority. 

Bang, jsi mrtvý, asteroide

Více snad napoví další studium Bennu, popřípadě analogické mise u jiných planetek. Není to mimochodem jediná zajímavá skutečnost, která se odehrála kolem planetek a jejich sondážního studia. Evropská kosmická agentura schválila misi Hera, která doprovodí misi DART z dílny NASA. DART v zásadě plánuje nabourat do planetky Didymoon, a Hera to bude celé poťouchle pozorovat zpovzdálí. Což není špatně, poněvadž teleskopy ze Země by vliv nárazu měřily o něco hůře. V misi Hera, která má dojít snad někdy kolem roku 2024, mimochodem mají prsty vědátoři z nějaké exotické Czechie!

Na počátku prosince také od asteroidu Ryugu vystartovala japonská sonda Hayabusa2 s odebranými vzorky zdejší „hlíny“. Hayabusa2 se proslavila tím, že do Ryugu v zásadě několikrát vystřelila, zvířila tím prach a pak onen prach nabrala a odletěla s ním. Cílem tohoto kvérového sběru bylo odebrat i vzorky po povrchovým regolitem. Nyní se kapsule s hlínou vrací už na Zemi, dočkat bychom se ji měli zhruba za rok touto dobou. Pokud se nic nepodělá, budou mít poté vědátoři možná o pár drobtů mimozemské půdy navíc.

Třeba právě zbývající orbitální segment Hayabusy2 by se mohl více zaměřit na pozorování případných podobných emisí. To by mohlo vyloučit (či potvrdit) původce emisí i u Bennu. Na každý pád platí, že studium planetek v poslední době poněkud narostlo a mohlo by utěšeně pokračovat dále. A to je dobře nejen kvůli tomu, že asteroidy můžou být budoucností získávání surovin, ale také protože se před nimi budeme muset také chránit.

Každá další informace o složení fungování bludných balvanů přitom zvyšuje šanci, že pokud by na scénář v duchu Armageddona jednou došlo, budeme se dost dobře moct obejít i bez Bruce Willise!

EDIT 10.6.2020: Molaro et al. nakonec dospěl k tomu, že sluneční svit (produkující roztahování a stahování hmoty) je nejspíše nejvýznamnější faktor praskání kamínků.

[LL]

A to nemluvím ani o tom, že PRÁVĚ TEĎ kolem Slunce nejspíše prolétá Borisov:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze

Reklama