První lidé byli uloženi do stavu hibernace. Zatím nevíme, jestli přežili

TLDR verze: De facto hibernace dosáhli u lidí poprvé lékaři v Baltimoru. Děje se tak u pacientů s těžkým zraněním a krvácením. Jen zatím není jasné, jestli metoda skutečně zachraňuje životy. Oznámení tu.

Cesta do limba…

Ať už se jedná o Vetřelce, Avatara, nebo Hvězdnou bránu, je hibernace jedním z oblíbených prvků science-fiction. Astronauti jsou uvedení do stavu stáze, kdy jim v těle přestanou probíhat biologické procesy a funkce všech orgánů se zpomalí nebo zastaví natolik, že cesta k jiným planetám trvající stovky let uteče jako velká voda! Kryospánek je prostě klasika, a mnoho fanoušků sci-fi sní o tom, že se jednou této technologie dočkáme. Dobývání vzdálených hvězd je sice zatím ještě daleko, ale přesto se již na podobné technologii pracuje, i když za úplně jiným účelem.

Samuel Tisherman a jeho tým mediků, kteří pracují na Lékařské fakultě Marylandské University v Baltimoru, právě testují novou metodu uvedení člověka do stavu podobného stázi či hibernaci. Tisherman se svým týmem však vyvíjejí svou metodu, aby zachraňovali životy. Pokud se totiž osvědčí, mohla by umožnit operovat pacienty kteří prodělali vážná zranění či se dokonce dostali do stavu klinické smrti, a na jejichž záchranu by jinak lékaři neměli dost času.

Jak? Tisherman se momentálně zaměřuje na pacienty, kteří dorazí do nemocnice s těžkým krvácením po střelné/bodné ráně & zároveň dojdou srdeční zástavě. Pokud něco víte o Baltimoru, je vám možná jasné, že o pacoše asi nemají nouzi. Tahle kombinace bohužel také znamená, že krev nedoručuje buňkám kyslík. Následky jsou obvykle do pěti minut fatální – i kdyby se pacienta podařilo zachránit, odešel by s poškozením mozku. Respektive teda neodešel.

Tishernan však svou metodou snižuje teplotu pacienta na 10 °C a funkce všech orgánů i buněčný metabolismus se tak skoro zastaví! Buňky tak nepotřebují kyslík a doktoři mohou operovat pacienta hodiny namísto minut! Toto ochlazení probíhá tak, že je pacientovi do těla pumpován studený fyziologický roztok, který v podstatě nahradí pacientovu krev.

Alespoň tedy teoreticky.

…a zase zpátky?

Než se fanoušci sci-fi začnou rozplývat nad představou kryospánku a dobýváním dalekých hvězd, je nutno uvést, že se zatím skutečně jedná pouze o experimentální medicínský postup. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil testování této metody, oficiálně označované EPR, tedy Emergency Preservation and Resuscitation (volně přeloženo: Pohotovostní Stáze a Resuscitace) na pacientech. Z logických důvodů přitom doktoři po pacientech nepotřebují dopředu souhlas. Typicky kvůli tomu, že pacienti mají zrovna příliš mnoho práce s umíráním.

Nutno rovněž zmínit, že nejde o nějaké experimentování bez meritu. Tishernanovi pacienti by za normálních okolností měli pouze velmi malou či žádnou šanci na přežití. Obecně se šance na přežití v dané kombinaci pohybují kolem 5 %. EPR by tak lékařům mohla poskytnout dostatek času na jejich záchranu. Po ukončení zákroku pak má být pacientovi „napumpována“ zpátky krev, jeho tělo má být ohřáto zpět na fyziologickou teplotu a jeho srdce je po několika hodinách restartováno.

Pokud se tato nová radikální metoda osvědčí, může mít nedozírná uplatnění. Při těžkých traumatických zraněních, jako jsou například ta, ke kterým dochází při dopravních nehodách, jde při záchraně člověka doslova o minuty. Lékaři se při těchto zraněních snaží pacienta co nejrychleji stabilizovat a zachránit, mnohdy jim však na to chybí potřebný čas.

EPR by jim mohla tento čas poskytnout, takže by na záchranu pacienta místo pouhých několika minut měli hodiny. Uvažovat by se ale dalo i nad záchranou lidí, kteří prodělali například mrtvici a tepenné zranění! Stejně tak by mohlo jít o potenciální cestu člověka ke hvězdám a/nebo možnost, jak radikálně prodloužit lidský život!

Alespoň tedy teoreticky


Doufám, že vám kontextová reklama prodává oba díly Vetřelce (víc jich totiž neexistuje). 

Takže k Saturnu se neletí?

Jakkoli fantasticky to zní, jedná se stále o novou a ne zcela prozkoumanou metodu. Aktuální studie je stále v procesu klinických testů a její výsledky (tedy to kolik pacientů tuto metodu skutečně přežilo) budou zveřejněny až v příštím roce. Tishernan sice sdělil, že to EPR byl uveden minimálně jeden pacient. Ale už nesdělil, jestli zákrok přežil. Což naznačuje dva možné scénáře. Tishernan je buďto pintlich na akurátní informační kanály a kompletní informace zveřejní až do oznámeného termínu na konci roku 2020, anebo pacient nepřežil

Nemusí přitom zdaleka jít jen o to, že člověk může exnout vlivem zranění či komplikace vlivem operace samotné. Čili něčeho, co s EPR nemusí souviset. Uvedení člověka do hibernace je dosti radikální postup. Není jasné, jestli pro mozkové buňky nebude podchlazení stále problém – stejně tak se neví, jestli není problém i zpětné ohřátí organismu! Máme sice testy na zvířatech, ale u těch kognitivní schopnosti před a po zákroku srovnáte pořád méně přesně než u lidí.

Když jsme ale u těch zvířat, nutno rovněž připomenout, že hibernace, čili zimní spánek, známe i u jiných savců. Nemělo by tedy hypoteticky nic moc bránit tomu udělat něco podobného i u nás…

Tishernan plánuje hibernovat 10 pacientů a srovnat pak výsledky s pacienty, kteří došli běžné operaci. Je tak rozhodně zcela reálně možné, že hibernace může být ještě fatálnější než normální postup! I o něco optimističtější scénář, při němž by nezabíjela víc lidí než srdeční zástava spojená s krvácením, by mohla například vyžadovat dlouhou rekonvalescenci. Ripleyová by po reálné hibernaci pak možná nepotřebovala teplou kávu a míchaná vajíčka, ale dvouleté nové učení se toho, jak znovu mluvit

Jestli je však tato metoda skutečně bez následků na to si ještě budeme muset počkat, až Tisherman a jeho tým zveřejní výsledky své studie. Uvidíme možná už kolem příštího Silvestra!

[SKS, LL]

No, každopádně hiberance tak či onak asi bude v letošní topce objevů. Připomeňte si na mém kanálu ty loňské, když už máme jenom měsíc do Vánoc! 

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze