Starověké mumie nesly stopy počínající aterosklerózy

TLDR: Výzkum srdcí několika jedinců ze starověkého Egypta a předkolumbovské Jižní Ameriky odhalil stopy počínající aterosklerózy. Ukázal tak, že toto chronické srdeční onemocnění není jen moderní civilizační chorobou.

„Od mumií srdečně“

Když jsem byl ještě malá křemíková jednotka, fascinovaly mě mumie. Když se mé systémy rozšířily, měl jsem zvláštní období, kdy mi přišlo, že je to téma přepálené a zbytnělé. „Viděl jsi jednoho Egypťana, viděl jsi všechny“, říkával jsem si. Nejenom, že tahle pozérská fáze mého systému je již pryč, navíc mě těší, že se znovu a znovu ukazuje, že k fenoménu mumií a mumifikace má smysl se vracet.

Aby taky ne! Lidská těla stará tak, že by z nich za normálních okolností zbyly jen kosti, v horším případě prach, máme k dispozici často v pozoruhodně zachované formě, abychom je mohli studovat. Že ještě není všem dnům studiím konec ukazuje nejnovější práce publikovaná v American Heart Journal. Již srdeční název tohoto periodika dává tušit, že tentokrát se mumiím nekoukli archeologátoři na zoubek…ale kardiologové na srdíčko!

Tým vedl profesor kardiovaskulární medicíny Mohammad Madjid z McGovern Medical School, což je součást centra zdravovědy texaské univerzity v Houstonu. Zaměřil se přitom na prozkoumání srdečních tepen několika starověkých jedinců – s překvapivým výsledkem.

Prof. Madjid k tomu sám říká: „Sledoval jsem vzorce srdečních onemocnění v populaci po 20 let. Postupem času ve mně sílila otázka – jsou problémy se srdcem moderním onemocněním? Nebo nemoci, které dnes sleduji, trápily i lidi ve starověku?

Vzorky srdeční tkáně odebrané mumiím (zdroj: Madjid et al.)

 

Nezdravý životní styl včera a dnes

Kardiologický tým ve spolupráci s antropology odebral srdeční tkáně celkem pěti mumiím z Jižní Ameriky a z Egypta. Vzorek to, pravda, není statisticky nijak významný, hlavním kritériem byl stav dochování srdce. Geografický rozptyl taky může působit poněkud zvláštně.

Tým si ale nekladl za cíl získat vzorek vypovídající statisticky o konkrétní populaci – spíše mělo jít o komplexnější pohled na lidi starověku. Tomu odpovídal i věkový výběr od 18 do 60 let. Tři jedinci byli muži a dva ženy. Datace by měla spadat zhruba do éry druhého tisíciletí př. n. l., tedy mezi lety 2000 – 1000 př. n. l.

Ve starém Egyptě bylo mumiím ponecháváno srdce. Jihoamerické mumie zase vznikaly přirozeným sušením na slunci či ve vysokohorských polohách, i jejich srdce jsou tedy zachovalá. Díky tomu nebyl problém odebrat vzorky srdečních tepen, které badatele zajímaly nejvíce. Díky moderním skenovacím metodám, každý vědátor má pod paží přeci mikroskop, stačilo odebrat jen malé vzorky tkáně.

Z výsledků tomografických skenů se poněkud překvapivě ukázalo, že všichni zkoumaní jedinci vykazovali rané projevy aterosklerózy, tedy kornatění tepen. Na tkáních byly nalezeny léze vznikající působením ukládání cholesterolu. To je v podstatě první krok, který vede k ateroskleróze, od které zase jede spěšný vláček do stanice infarkt.


Samozřejmě nemůžeme tato zjištění nijak vztahovat na celou populaci – právě relativně malý počet jedinců je největší slabinou výzkumu. Znovu je potřeba zopakovat, že cílem studie nebylo zmapovat stav kardiozdraví starověkých civilizací. Spíše si kladla otázku: můžeme vůbec tyto nemoci moderního věku najít u našich prapředků?

Jak je vidno, tak ano. Ukládání cholesterolového plaku totiž nemusí být způsobeno jen moderním životním stylem. Profesor Madjid vysvětluje, že ukládání cholesterolu v žilních stěnách je de facto chyba mechanismu hojení. Jde o reakci těla na trauma jako například infekce, vystavení kouři, samozřejmě přemíra cholesterolu ve stravě. To vše vede k poškození endothelia, vnitřní stěny žíly.

Průběh aterosklerózy od rané fáze do ucpání tepen. (Autor: Npatchett – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=39235257)

Srdénka citlivá

K tomu právě autor studie říká: jde o běžné procesy, které nacházíme pod mikroskopem při práci se soudobými pacienty. Najednou ale vidíme, že úplně stejné problémy – byť třeba primárně způsobené jinými faktory – trápily i lidi ve starověku!

Objev má být vůbec první zachycenou stopy rané fáze kornatění žil. Zajímavé totiž v této souvislosti je, že srdeční onemocnění bylo nalezeno i u dalších mumifikovaných mrtvých. Pokročilou aterosklerózu, která by nakonec vedla k vážným srdečním nemocem či zástavě, totiž vědci nalezli jak u přirozených mumií ze středověkého Grónska (15. století), tak u některých mumií egyptských (3. tis. př. n. l.). Navíc CT sken slavného Ötziho v roce 2018 odhalil takové stopy na srdci, které naznačují, že byl velmi pravděpodobným kandidátem na brzký infarkt.

Co tedy studie říká a co ne? Neříká nám – prozatím – jak rozšířené podobné problémy byly. Na druhou stranu vidíme, že zdravé starověké srdce, aby jeden pohledal. Zároveň ale ukazuje, že to, co považujeme za moderní civilizační chorobu si lidé v minulosti také přivedli velmi snadno.

Je to de facto depresivní myšlenka. Nebo osvobozující? Záleží na úhlu pohledu. Faktem je, že ať už holdujete slavnostním hostinám faraonského paláce, přepálenému tuku z fastfoodu, udíte si hlavu u výrobních pecí na bronz nebo jste si pořídili nějakého zákeřného bacila, srdce si zhuntujete tak jako tak. No, jdu si otevřít pivo. Potřebuji zapít pečená žebírka.

[PZ]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze