Naše Mléčná dráha je zkřivená jako paragraf

TLDR verze: Galaxie Mléčná dráha zřejmě nevypadá jako plochý disk, ale jako disk, který jste půjčili svému kamarádovi, a ten nešika ho z obou stran ohnul! Studie tu.

Pokřivené místo pro pokřivené bytosti

Zdá se, že obraz naší galaxie v různých scifárnách bude muset dojít opět úpravy! Jako by nestačilo, že jsme nedávno museli zvětšit odhady průměru Mléčné dráhy o 50 % na 150 tisíc světelňáků, a že naše galaxie navíc i „přibrala“ na váze. Nyní se zdá, že má naše galaxie navíc skoliózu jako hrom

Zjistila to aspoň nová práce Varšavské univerzity pod vedením Doroty Skowron, Przemka Mroze, která si vzala do merku nové měření 3D pozice referenčních hvězd naší galaxie. Pšonci dali dohromady současné nejlepší mapy Mléčné dráhy, využívajíc primárně data Optical Gravitational Lensing Exeriment (OGLE), ale posílená i o další zdroje včetně populárního satelitů Gaia. 

Možná to nevíte (ale to asi jen protože mě málo čtete, vy lumpové!), ale v posledních pěti letech se naše znalosti pozice hvězd výrazně zlepšily. Zdálo by se, že hvězdy okolo známe už hodně dlouho a není moc co zlepšovat. Až nejmodernější metody hromadného sledování (díky počítačům a kosmickým teleskopům), jaké tečou třeba ze slavné Gaii, nám ale umožňují zpřesnit trasu tisíců hvězd najednou. A tak nám zlepšují celkový náhled na hvězdné proudy v galaxii. 

Varšavský tým takto z nejnovější katalogů překontroloval pozice 2431 cefeidů, čili dobře měřitelných hvězd používaných jako standardní svíčky. Z jejich měření pak došel k tomu, že ačkoliv má naše galaxie diskový tvar, odvrácené okraje obou protilehlých částí disku jsou v opačném směru pokroucené. Konečně se jako skoliotik necítím být méněcenný!

Tu skoliózu mám samozřejmě z hrají počítačovách her. 🙁

Galaktické oslí uši

Důvody tohoto pokřivení nejsou samože moc dobře známé, ale může jít o pozůstatek po minulých kolizích nebo projev toho, jak Mléčná dráha prostě rotuje. Je třeba možné, že vnější disk během rotace kolem jádra nějakým způsobem zaostává za vnitřní částí, což vede k postupné změně tvaru.

Zahnuté okraje známe i od jiných spirálních galaxií. Je ale atypické, že v našich galaktických oslích uších existují i mladé hvězdy. Nicméně, jiné oslí uši v dalších galaxiích jsme zase tak detailně neprozkoumali, že ano. Polská studie nicméně není jediná, která došla ke stejnému závěru. V únoru si podobně na cefeidy a jejich distribuci posvítila práce původem z čínské Akademie věd. Také ona zjistila, jaký křivák Mléčná dráha je!

Měření naší galaxie se však neprovádí jenom kvůli tomu, aby mohli Poláci během letní okurky okupovat svou vědou novinové příčky. Jednoduše řečeno, Mléčná dráha je nám nejblíže. A tak ještě asi hodně dlouho budeme temnou hmotu moct pozorovat především v jejím okolí (pokud se nám ji podaří zpozorovat, což se zatím nestalo, že ano).

Uvážíme-li, že celý důvod existence temné hmoty pramení z tvaru & rotace galaxií, je lepší mapování tvaru té naší galaxie užitečné pro celkové rozlousknutí smyslu vesmíru, života a vůbec! Tedy ne, že by nám nynější práce říkala víc o temné hmotě. Nedivil bych se však, kdyby některé navazující projekty jejího čmuchání vyšly právě z (dvakrát ověřeného) atypického tvaru zakroucených galaktických rožků. 

Tvar naší galaxie. Stroj: Varšavská univerzita

Blíže, přesně, jasněji

Nakonec se nelze na naše dřívější nedostatek znalostí příliš zlobit. Po mnoho desítek let získávali astronomové poznatky o vzhledu galaxií u vzdálených galaxií. Hodně dlouho bylo v encyklopediích pod fotkou Andromedy napsáno „Takhle vypadá naše galaxie“. Poznávání naší galaxie je totiž paradoxně o to těžší, že se jaksi nacházíme přímo v ní. Není snadné vytáhnout sám sebe do vzduchu za svůj vlastní límec…

Astronomátoři však cosi podobného v poslední pětiletce dokazují! Gaia, OGLE a jiné projekty budou tím přesnější, čím déle budou sledovat oblohu nad námi pomocí nejnovějších metod. Konečně tak dostáváme globální pohled na cosi, co jsme doposud znali jenom v detailu. A to vědátorům nazpět umožňuje i lépe chápat ony snímky vzdálených galaxií. 

Možná tomu tak není naposledy, co čteme o objevuje, který bychom teoreticky měli znát už dávno, a co budeme přepisovat chyby ve starých scifárnách! 

[LL]

Když už jsme u těch astronomických krás, připomeňme si tenhle letošní milník:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze