Vědcům se podařila přeměna krve, různé typy byly změněny na univerzální nulku

TLDR verze: Přeměna krve by mohla vyřešit problematické zacházení s různými krevními skupinami. „Nová“ studie z Kanady však přeměnila různé krve na „nulku“ zatím nejefektivněji. Studie tu

Vlévá mi to krev do žil!

Krev je značně paradoxní látkou. Spoustu lidí z ní berou mrákoty, přitom jde o doslova o, ehm, živou vodu našeho organismu. Je ale fakt, že po většinu lidské historie bylo krvácení setsakra nepříjemnou šlamastikou. I pokud se vám vyhnuly patogeny, které se z obvazů (a jiných zdrojů) dostávaly do organismu, nikdo vám nemohl poskytnout transfúzi. Teprve v posledním století se obojí rapidně změnilo!

Ale zdaleka není šlamastikám konec. Nejen filmoví upíři, ale i zcela reální doktoři čas od času řeší nedostatek darované krve. Pacienty samotné to typicky neohrožuje, pokud se tedy nenacházejí v nějaké masivní katastrofě anebo v pardubické nemocnici. Čachry s logistikou různých typů krve mezi různými špitály nám medicínu ale zrovna nezlevňují. Vědátoři z univerzity v Britské Kolumbii se proto dali do práce a tomuto problému se postavili.

Ideou je protřelá snaha přeměnit různé krevní skupiny, které mají užší spektrum dárců na něco univerzálnějšího – tedy krevní skupinu 0. Taková přeměna krve je ale složitá.

Krevní skupiny se od sebe liší tím, jaký antigen (molekula vyvolávající imunitní odpověď) mají na svém povrchu. Krevní skupina A má antigen A, zatímco tvoří protilátky anti-B a naopak pro krevní skupinu B. Krevní skupina AB má oba dva antigeny, ale žádné protilátky (univerzální příjemce), zatímco taková nulka žádné takovéto povrchové antigeny nemá, a tudíž si do sebe může cpát nulku, kdo chce.

Z cizího krev nepoteče

Samozřejmě, pokud by nulka brala od kohokoliv jiného než nulky, v lepším případě by to mělo za následek hemolytickou anémii či selhání ledvin. V horším případě pak funus vyvolaný velmi silnou imunitní reakci právě na ony antigeny. Takže stručně řečeno, nulky by radši měly míchat alkohol než krevní skupiny.

Jak tedy naši vědátoři dokázali proměnit krevní skupinu A či B na onu žádoucí nulu? Klíč tkvěl právě v oněch antigenech na povrchu krvinek. Již dříve se vědátorům několikrát povedlo pomocí speciálních enzymů ony antigeny odstranit, čímž byly vytvořeny červené krvinky typu 0. Ovšem, žádný z těchto enzymů nebyl nijak extra účinný, bezpečný, či ekonomický.

Proto se nyní autoři nové práce vydali za cestou pro jejich super enzym na labužnickou výpravu do lidského střeva. Hlavní vědátor Withers et al. již ze starších prací věděl, že povrch trávícího traktu je pokryt stejnými antigeny a že bakteriální enzymy ve střevech jsou schopny tyto antigeny odstranit a tím pomoci trávení.

Jakmile tohle autoři zjistili, nebylo nic snadnějšího než tento gen izolovat a naklonovat, čímž získali enzym, který je třicetkrát efektivnější než jiné enzymy tohoto typu na konverzi krevních skupin na nulku! To by potenciálně mohlo přinést velké změny k tomu, jak s krví zacházíme. Potenciálně, ovšem…


Přeměna krve nebude zadara

Můžeme totiž různé krevní skupiny – alespoň z hlediska odběrů – poslat do šrotu? Zatím ne tak zhurta! Předně platí, že Withersův objev je starý už skoro rok. Právě tehdy jej přednesl na 256. Národním setkání Americké chemické společnosti. Nové je „vycementování“ objevu ve studii – což je dobré znamení! Nicméně, ilustruje to, že pokrok je poněkud pomalejší.

Přeměna krve navíc co do nápadu není nic nového. Jak dodává moje imunologická podjednotka MK, ekonomicky je koncept momentálně stále spíše neproveditelný. Náklady na jednu konzervu tak jako tak budou v řádu desítek tisíc Kč. Kdykoliv totiž podobný produkt půjde do žíly, bude nutné udržovat i extrémně vysokou čistotu – a to poleze do peněz, i pokud se najde o něco lepší enzym.

Přesto platí, že nelze očekávat zázraky na počkání. Postupné pilování metody a hledání ještě lepších metod krevní přeměny by časem mohlo cenu snížit – nebo alespoň přijít s metodou, jak při nedostatku specifické krve zabránit nejhoršímu i za cenu vyšších nákladů. Třeba se s pomocí CRISPRu a dalších udělátek podaří najít lepší metody.

Dalším krokem proto nyní bude ověření enzymu v klinických studiích. Pak snad budeme vědět, jestli budeme mít dílčí klíč k zajištění toho, aby vždy byla krev pro toho, kdo ji bude potřebovat. Třeba i pro upíry.

[ML, MK]

 

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze