Nově nalezené nástroje můžou posunout počátky lidského rodu až k Lucy

TLDR verze: geologové a antropologové hlásí objev mimořádně starých kamenných nástrojů. Ty morfologií připomínají nástroje rodu Homo, přitom ale datací sahají do doby před dosavadním nejstarším zástupcem lidí (studie tu).

Homo nástrojový

Počátkům příběhu zvaného „člověk“ jsem se věnoval už několikrát. Nové objevy Christophera Campisana, geologa z Arizonské státní univerzity, přidávají další kamínky (tentokrát doslova) do mozaiky raných dějin rodu Homo. Na lokalitě Bokol Dora 1 v údolí etiopské řeky Awaš totiž byly nově nalezeny prastaré kamenné artefakty. Pokud jsou datovány správně, posouvají počátky lidské výroby nástrojů ještě hlouběji do minulosti, než se doposud soudilo.

Údolí Awaše je Mekkou všech vědců, kteří se zabývají evolucí lidského druhu. Právě zde totiž byla nalezena legendární australopithécká slečna Lucy, spolu s dalšími lokalitami předchůdců rodu Homo. Ani pozůstatků lidských ale není lokalita prosta: naopak, stojaté (not really) vody evoluční antropologie před pár lety rozvířil nález kosterních pozůstatků hominida, který byl s datací 2,8 milionů let př. n. l. promptně označen za nejstaršího zástupce rodu Homo.

Lidská evoluce – sice bez žertovného obrázku Homo sapiens usedajícího k PC, ale zase věrná!

Aby v tom byl pořádek: ikoničtí australopithékové jsou považování za jedny z evolučních předchůdců lidských druhů, o lidi (Homo) jako takové ale ještě nejde. Za nejstarší známý lidský druh je – s jistým prostorem pro kritické revize – považován člověk zručný neboli Homo habilis, který se měl vyvinout v době před 2,1 miliony let. Jak už to tak v evoluční antropologii bývá, nemáme jasno v přechodu mezi australopithéky a lidmi, zůstává zde ale prostor pro stále nepopsané spojující články.

Právě zmiňovaný nález možná nejstaršího člověka (2,8 mil. let) by se do tohoto prostoru vlezl. Nalezené části lebky a chrupu naznačují, že se nejspíše skutečně jednalo o rod Homo. Šlo ale o archaického Homo habilis? Nebo naopak střílíme vedle a byla to snad evolučně pokročilá forma Australopithecus africanus, který v té době v oblasti také existoval a o kterém se ví, že měl jisté náběhy na „lidské“ formy? Nevíme, ale je potřeba to brát v potaz pro zhodnocení předkládaného nálezu.

Kutím, tedy jsem

Věc se má totiž tak, že kamenné nástroje hominidů jsou mimořádně důležitým lakmusovým papírkem způsobu myšlení. Víme, že dnešní primáti jako šimpanzi nebo gorily primitivní nástroje používají. Podařilo se už i sledovat například paviány, kteří cíleně rozbíjeli kameny, aby získali ostré hrany. Předpokládá se, že podobně stylem „kámen a klacek“ postupovali i australopithékové.

Nesmíme je podceňovat, ale co do zručnosti s nástroji, o lidi stále nešlo. Naopak Homo habilis, člověk Z R U Č N Ý, ve svém nálezovém fondu vykazuje překvapivě komplikované nástroje. Překvapivě proto, že objemem mozkovny se habilis moc nelišil od šimpanze. Moderní genetické analýzy ale ukazují, že měl v sobě znásobený gen, který ovlivňuje vrásnění, tedy objem mozkovny je až podružný a nevypovídá přímo o mozkových kapacitách. To se právě projevuje na nástrojích prvních Homo.


Zatímco u australopithéků hovoříme o nástrojích úderných, drtivých, u Homo habilis jde už o nástroje řezné. Na způsobu jejich opracování je vidět vícekrokový způsob výroby čepelí. To nám dává najevo, že první lidé se od svých předchůdců lišili ve způsobu abstraktního myšlení a schopností plánovat si výrobu kamenné industrie několik kroků dopředu.

A do tohoto kontextu pak můžeme vložit objev geologa Campisana. Ve vrstvách datovaných do doby 2,8 mil. let př. n. l., tedy z doby, kdy ještě žádné zástupce rodu Homo neznáme, odhalil kamenné nástroje vykazující právě onen způsob promyšlené výroby, která je pro lidi takřka definiční. Znamená to tedy, že už v době před 2,8 miliony let se objevil způsob myšlení, který takovou výrobu umožnil!

Moderní šimpanzi při sběru termitů pomocí „nástroje“ ve formě dřívka

V éře Lucy, ale možná taky ne

Šlo snad o mimořádně pokročilé australopithéky? Nebo je přesnější říci, že když se přidržíme definice rodu Homo dané – mimo jiných znaků, jako například struktura chrupu – výrobou kamenných nástrojů, tak máme co dočinění s ranými lidmi? Nebo křivdíme pozdním australopithékům a zasloužili by si přeškatulkovat do Homo party (pun not intended!)? Těžko odpovědět jednoznačně, ale vzpomeňme na výše zmiňované objevy naznačující existenci lidských druhů již v době kolem 2,6 mil. let př. n. l.

Skoro by se chtělo říci, že to vypadá jako pěkná evoluční spirála – vývoj rodu Homo se obtáčí s vývojem nástrojů. Homo habilis ještě nebyli vrcholoví lovci, jejich pokročilé nástroje jim ale umožňovaly skvěle získávat maso z úlovků vlastních i cizích. Dostatek efektivně získané potravy vám dává možnosti rozvoje druhu a ty se zase projeví na vaší evoluci. A evoluce druhu, především mozku se pro změnu zrcadlí v evoluci nástrojů, které vám umožňují lépe a efektivněji– ehm, pointa už je asi jasná.


V údolí Awaš máme z minulosti nálezy PRAVDĚPODOBNÝCH starších lidských druhů, než se soudilo. Máme nyní PRAVDĚPODOBNĚ starší složitější nástroje, než se soudilo. Skoro se chce říci, že je jednoznačné, že musíme posunout počátky rodu Homo do minulosti. Ale ne nadarmo jsem zdůraznil slovo PRAVDĚPODOBNÝCH. Už v minulosti se datace některých kamenných nástrojů setkala s kritikou.

Jak správně říká Will Archer z lipského Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii, kamenné nástroje se nenachází zrovna s cedulkou ‚vyrobil ten a ten, tehdy a tehdy‘. Už dříve bylo potřeba revidovat datace některých primitivních australopithéckých nástrojů, případně zvážit, zda nejde o dílo úplně jiných primátů.

Pátrání pokračuje

Jako vždy u podobných studií platí – tentokrát možná stonásobně – že je potřeba bádat dál a hlouběji. Na takto úzkém vzorku nejde překopat celou stavbu lidského rodu. Na druhou stranu, bez významu objev není, protože nám minimálně dává sakra silnou látku, nad kterou lze v kontextu dalších nálezů z východní Afriky přemýšlet.

Pokud tedy – a to je trocha kritického relativismu na závěr  – nějaký příští objev nehodí do celé datace vidle. Ale už je holt úskalí krutého světa nejstarší lidské archeologie.

[PZ]

 

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze