Další hvězda se nápadně ztmavuje, vysvětlením však bude nejspíše zbloudilá planeta

TLDR verze: další blikající hvězda se nápadně ztmavila a pak zase rozjasnila. Namísto erroru nebo ufonů jev naznačuje spíše přítomnost přirozeného tělesa mezi námi a pozorovanou hvězdou (oznámení tu). 

Už na nás pomrkává!

Já sám bych si velmi přál, abychom na té černé obloze už nějaké jiné formy života narazili – konečně bychom měli s kým sdílet existenciální deprese! A objev další hvězdy na první pohled naznačuje, že ufouny už máme skoro v našich drápech! Celým jménem se hvězdička zve ASASSN-V J213939.3-702817.4, ale budeme jí teď raději říkat jen ASASSN-V.

Tahle blikající hvězda se od nás nachází ve vzdálenosti cca 3630 světelných let, což je už nenulová štreka – stejná vzdálenost dává 1,5 až 3 procenta poloměru naší galaxie! Než se tedy do okolí ASASSN-V sami fyzicky podíváme, bude to asi chvilku trvat. Ale už nyní tuším, že by to mohla být zajímavá zkušenost. ASASSN-V, donedávna běžná hvězda, se totiž začala nápadně ztmavovat.

Není to však jediná blikající hvězda. Po veleslavné Tabby (o které jsem psal třeba tu nebo tu) a řadě dalších, méně slavných pomrkávajících hvězdiček (o té březnové třeba tu) tak máme ve hvězdném katalogu dalšího podezřelého výtečníka, který velmi, velmi hypoteticky mohl být domovem ufonů. ASASSN-V se navíc ztmavil velmi nečekaně. Na počátku července svítivost hvězdy (z naší perspektivy) poklesla o 70 %!

Zatímco v případě periodického ztmavování Tabby se tak vše dá vysvětlit nerovnoměrným prstencem prachu, ASASSN-V by podle vědátorů pod vedením Tharindu Jayasinghe muselo přikrýt něco mnohem většího. Snad odpovídajícího až sedmině plochy hvězdy! Příznivci SETI mají takové události velmi v oblibě, protože podobné ztmavování by samozřejmě mohlo být projevem budování nějaké mimozemské megakonstrukce…

Není to rozhodně zcela mimoběžná idea. Megastavby jako je Dysonova sféra nebo Dysonův roj bychom podle dnešních predikcí vývoje civilizace měli jednou budovat i my, je tedy logické podobné struktury hledat i při pátrání po exoplanetách. Měli bychom si připravit alobalové čepičky do pohotovostní polohy?

Užitečný návod pro každého pošuka!

Nová metoda, stará deprese

Ještě nejspíše ne. Právě skutečnost, že jsme v minulosti pozorovali jiné podobné jevy, nám totiž může být vodítkem pro lepší chápání takových událostí. Jak již padlo, Tabby lze vysvětlit sice atypickým, v myriádách hvězd však nikoliv nemožným prstencem nestejnoměrného prachu. Astronomátoři si tezi necucají z prstu. Chvíli trvalo, než se podařilo realizovat akurátní měření – dnes však třeba víme, že to, co nám Tabby zakrývá, propouští část světla hvězdy. Nejde tedy o pevný předmět. Naopak jde přesně o to, co bychom očekávali od jemného prachu.

Zmínil jsem i letošní ztmavnutí v případě další hvězdy, tentokrát jménem EPIC 204376071. V jejím případě hvězdu také zakrylo cosi obrovského. Ze simulací ale vyplývá, že pozorování sedí velmi dobře na to, co bychom očekávali při přechodu vzdálenější planety mezi námi a danou hvězdou. Zatímco planety hvězdě blízké svou mateřskou hvězdu zase tolik nevyfotobombují, vzdálenější můžou nabídnout šokantnější podívanou. Je to však jenom optický jev. V takovém kvantu hvězd, jaké dnes lovci exoplanet paralelně sledují, lze očekávat statisticky překvapivé události.


Nápadné ztmavení ASASSN-V bylo navíc v průběhu pěti let pozorování detekováno jenom jednou. Pokud by skutečně Asassn-véčkoví ufoni budovali u hvězdy megakonstrukci, nejspíše bychom měli totéž vidět vícekrát za sebou. Protože pokud to vícekrát za sebou neuvidíme, obíhá to od své hvězdy dále. A pokud to obíhá od své hvězdy dále… Pan Occam si už brousí argumenty pro to, že může pravděpodobněji jít o zcela přirozenou exoplanetu. Nebylo navíc pozorované nadměrné infračervené záření, které bychom očekávali u superkonstrukcí.

Samozřejmě, takové řešení je zatím čistě hypotetické. Výzkumníci z All Sky Automated Survey for SuperNovae (odtud ten ASASSN!) budou muset data ještě projít, analyzovat, a především s kolegy dále čekat, zdali na jev dojde znovu. Spíše by ale podobné událostí mohly vykolíkovat cestu, jak hledat část exoplanet které „zabloudí“ na své orbitě dále od svých hvězd.

Alobalové čepice patří do trouby

Obávám se tak, že namísto toho poblikávající hvězdy spíše ukáží na sérii jiných, přírodních jevů. Dějiny astronomie jsou ostatně podobných jevů, které byly kdysi považovány na možný projev inteligence, ale po bližším náhledu se ukázaly být zcela přirozené, narvané až k prasknutí.

Existenciální tíseň tedy budeme muset i nadále v ještě větší míře nejspíše prožívat sami.

[LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze