Joshua Rood: Seveřani nebyli o nic víc válečnou společností než jiné kultury.

Severská mytologie je dnes populární téma v popkultuře, ale její zobrazovaní provází mnoho nepřesností. O vývoji mýtů, pradávném pojetí severských náboženství i tom, kdo to byli vikingové, jsme na Academia Film Olomouc mluvili s odborníkem na severské mýty z Islandské univerzity Joshuou Roodem.

Joshua Rood přednáší (zdroj: AFO)

Proč je podle Vás důležité studovat náboženství jak obecně, tak přímo ta severská? Co to přináší modernímu světu?

Joshua Rood: Modernímu světu? Pro něj je to myslím obzvláště důležité. Protože ačkoliv jde o minulá náboženství, hrají moderní úlohu. To celé krom skutečnosti, že se staré severské a pohanské víry vrací nazpět. I když tohle dáme stranou, dnešní sociopolitické prostředí vede k tomu, že se lidí zhlížejí v minulosti. Zhlížejí se v mytologiích minulosti, v literatuře. Je velmi důležité mít lidi, kteří takové mýty dovedou vysvětlit a uvést do kontextu.

A proč se lidé podle Vás ohlížejí nazpět?

JR: To je něco, co můžete studovat roky a roky…

Lze to ale nějak shrnout do dvouminutové odpovědi?

JR: Důvodů je hodně. Můžeme mluvit třeba o rozčarování nebo o tom, jak velké víry a identifikátory identity poprvé v historii ustoupily částečně do pozadí.  A lidé v západním světě mají možnost volby své víry a ideologie.

A někteří lidí se našli v severském náboženství…

JR: A někteří třeba ve starořeckém. Pokud je to starý mystický způsob pohledu na svět, lidi to zajímá. Severská náboženství jsou dnes v kurzu díky vikingům. Vikingové jsou dnes cool.

Mýty v popkultuře

Jak si myslíte, že je severské náboženství reflektované v dnešní popkultuře – Vikingové, marvelovky, Hvězdná brána…

JR: Hvězdná brána! Máte takovou hromádku pověstí a legend, která se jmenuje „severské náboženství“. Lidé si z něho berou leccos a dávají to do různých fikčních vesmírů. Máte Hvězdnou bránu, kde jsou (seveřané) mimozemšťani. Máte marvelovky, kde jsou… Moc je nesleduju.

Tam jsou taky takoví mimozemšťani.

JR: A pak máte seriál Vikingové a jejich svět. I Tolkien byl silně inspirován severskými mýty. Je to taková zásobárna mýtů, do níž se lidé můžou napojit a přetvořit je k obrazu svému.

Jak se v nich ony staré mýty přetlumočí?

JR: Jestli jsou věrné původní inspiraci?

No, to asi zjevně ne… Jak si berou to, co je ve starých mýtech podstatné, a co naopak opomíjejí?

JR: Severské mýty byly napsány stovky let po svém vzniku. Nereflektují doopravdy náboženská přesvědčení. Jsou to mýty, v mnoha ohledech byly sepsány jako příběhy. Ve dnešním světě je vidíme ještě více jako „příběhy“. Takže Thor, který kdysi mohl být bohem léčení, který odpudil nemoci a zajistil dobrou úrodu, byl zapsán jako chlápek s velkým kladivem. V marvelovkách je to superhrdina. Řekl bych, že se tedy mýty více a více vzdalují své původní, každodenní…

Esenci?

JR: Ano, esenci náboženských praktik. Tomu, jak se lidé asociovali s animalistickým nahlížením na svět. Jak všude viděli duchy ve vodopádu, stromu, zemi – to už nevidíte. Dnes vidíte superhrdiny nebo postavy v příběhu.

A akční věci.

JR: Máte příběh vedoucí k ragnaroku, který ale nereflektuje životní realitu toho, jak lidé ve vikinské éře žili. Myslím tedy, že popkultura původní báje stále více a více zfikčňuje.

Studium mýtů

Jak vlastně studujete mýty? Zmínil jste posun od původního pojetí.

JR: Mýty byly zapsány po stovkách let od svého vzniku. A dnes se to posouvá ještě dále.

Jaké jsou Vaše zdroje, a jak se překlápí do výzkumu?

JR: Jde hodně o interdisciplinární přístup. V posledních 30 letech došlo díky technologickému posunu ke zvýšení významu archeologie. Můžeme tedy poprvé nahlížet do archeologické historie nějaké lokace a vidět změny náboženských vzorků. Pak se podíváme do zapsaných kronik a zjistíme, jak data korelují. Nebo se podíváme do sousedních zemí a jejich náboženských systémů, třeba Sámů, Ugrofinů nebo baltských zemí. Vezmete všechny tyhle informace, namixujete je a začnete z nich tvořit teorie, v zásadě. Hodně je toho pořád o hádání. Je toho dost, co můžeme o dané éře vědět a je toho hodně, o čem můžeme jen spekulovat.

Takže je rozhodně stále co zlepšovat.

JR: Ano, ale nikdy nebudeme schopní se tam dostat…

Studování historie bude vždy nedokonalé. 

JR: Přesně tak. I kdyby to ale šlo, můžete si být jistý, že praktiky na jednom místě by byly odlišné než praktiky na jiném místě. Nejrelevantnější je zjistit to, co víme o minulosti, a jak s pojetím minulosti lidé nakládají. Pro jaké politické nebo zábavní účely jim to je.

Seveřan ≠ viking

Co je podle Vás nejvíce rozšířená chyba ohledně severských mýtů? V popkultuře či jinde?

JR: Určitě to, že lidé ze Skandinávie před příchodem křesťanství byli „vikingové“. „Viking“ je v zásadě jen severské slovo pro pirátství. Pirátství můžeme najít v každé společnosti. Ne každý byl pirát nebo válečník. Seveřani nebyli o nic víc válečnou společností než jiné kultury. Ale je to nejrozšířenější mýtus, že Skandinávie byla územím válečníků, kteří jdou do Valhally. Tak ale žila jen velmi malá skupina lidí.

Ale měli s tím historický úspěch.

JR: Tak trochu…

Exportovali svoji kulturu a populaci jinam.

JR: Ano, ale lidé migrovali ze severní do jižní Evropy i předtím. Migrace je přesouvání z jednoho místa na druhé. Je to úspěch nebo se lidé přesouvali z jiných důvodů?

To ano, ale my dnes pamatujeme hlavně „vikingy“…

JR: To je asi jejich odkaz. Máme tady mýty, které se staly legendami a legendy žijí samy o sobě. V tomto smyslu měli úspěch.

A když to obrátím, co je podle Vás něco, o čem ví málo lidí, a mělo by vědět více.

JR: Asi to, že seveřané nebyli jeden národ. Dnes si myslíme, že Skandinávci byli jeden národ. Ale v kontextu své éry tu měli mnoho různých náboženství, skupin lidí, dnes řekneme etnik. Dnes o nich uvažujeme jako o jedné skupině „nordických“ lidí. Ale takoví nebyli. Jediný důvod tohoto smýšlení je skutečnost, že byl zapsán pouze jeden narativ. Další narativy, které nebyly zapsány, nám chybí. To by si lidé měli uvědomit – šlo o velmi barvitou, rozmanitou skupinu lidí.

Okey! Díky vám za váš čas.

 

Všechny rozhovory z Academia Film Olomouc si můžete přehrát na našem YouTube:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze