Mozkové buňky prasete byly vzkříseny 4 hodiny po jeho smrti

TLDR verze: Mozková smrt vyléčena! Alespoň u buněk několika prasat. A v časově omezeném horizontu. A bez obnovy vědomí. A v rámci experimentální studie (práce zde)!

Živý neživý mozek

Bývaly časy, kdy byla smrt jednoduchá. Člověk buď dýchal anebo ne. Jasně, už v těchle archaických časech se mnozí báli, že se nechají pohřbít „zaživa“, když jenom upadli do bezvědomí a neznatelného pulsu – ale řekněme, že od té doby se nám smrt zkomplikovala podstatně víc!

Nejnovější práce z Yalu například narušuje i tezi o tom, co je to vlastně mozková smrt. Nedostatečný přísun krve a kyslíku do mozku obvykle do pěti minut po zastavení vede k částečnému poškození mozku. Pokud se kyslík v zácpě zdrží ještě o pár minut déle, dochází na oživení jenom u akcií pohřebních služeb. Mozky savců jsou na podobné přerušení obzvláště náchylné, protože jsou podstatně komplexnější než u našich jiných živočišných kolegů.

Studie vzniklá pod vedením neurovědce Nenada Sestana a Zvonimira Vrselji však nyní popisuje oživení a udržení mikrocirkulace a buněčných funkcí u mozků 32 prasat až 4 hodiny po smrti jejich vepřových majitelů! Mozky (prasat poražených pro potravinářství) byly vyňaty z těla a vloženy do speciálního chemického roztoku podpořeného systémem umělé cirkulace. Ten podpořil regeneraci z anoxie, zabránil otoku tkáně a všeobecně vrátil mozkům jejich původní život. Alespoň tedy na buněčné úrovni. Bazmek „oživující“ mozek dostal jméno BrainEx.

Stroj: Stroj: Zombie Pig/Chrismoet, Yves Herman/Reuters

Je však třeba jedním dechem dodat, že i sami autoři zmiňují, že oživení buněk není totéž, jako oživení vědomí. Detekovány nebyly žádné organizované elektrické signály, které by značily aktivitu neuronů a přítomnost vědomí. Práce byla dokonce přímo vedena tak, aby na oživení vědomí uvnitř mrtvých prasat nemohlo dojít. Bylo by to sice skoro nemožné… Ale co kdyby kolem šel nějaký prasečí Ježíš v náladě na zázraky.

Jinými slovy, výsledkem je jakýsi buněčně živý, ale co do činnosti (a klinického posudku) neživý mozek! Marry Shelley se nejspíše ve své hrobce asi trochu pousmála.

Operace se podařila, pacient zemřel

Pokud to ale nepomůže vykurýrovat „běžné“ pojetí toho, co mozková smrt způsobuje, k čemu to tedy celé vlastně je? Sestana a Vrselji neoživují prasata jenom z dlouhé chvíle nebo kvůli nutnosti někde utratit přebytečné grantové peníze. Cílem práce je především rozšířit stále nedostatečné chápání vývoje a poruch mozku.

Hlavním výstupem práce není tak prototyp goa’uldského sarkofágu, jako spíše možnost studovat mozkové buňky v 3D tkáních po delší dobu od jejich „odběru“ (tedy usmrcení zvířecího majitele). BrainEx tak vlastně primárně zpomaluje rozklad tkání, spíš než že by byl bránou k věčnému životu. Což by nám mohlo pomoct lépe pochopit, jak mozek funguje – a třeba jednou z podobných zjištění uklohnit i nějakou aplikovatelnější resurekci.

Ale zatím nikoliv. Teda krom zápletek Akt X, Black Mirror nebo Love, Death and Robots (podle toho, jaké jste generace). ..

Rozhodně jde na každý pád o sympatičtější pokrok, než jiné nedávné pokusy podobného druhu. Tři roky nazpět se například ozval experimentální tým, který chtěl oživovat i vědomí u lidí v komatu s poškozením mozku. Mělo se tak dít na indické Anupam Hospital. Problém je, že Anupam Hospital je malinkatý nursing home v Bhopálu a zvenku vypadá tak, jako na fotu výše. Pokus se sem přesunul kvůli tomu, že jinde ho nechtěli etické komise povolit.

Pokud měl snad i nějakou šanci na reaktivaci části vědomí (ono, kdyby se o totéž snažili na Yalu, ignorujíce etiku, tak by nějakou jiskřičku možná brzy vykřesali!), ale etika ho nakonec dohnala i v Indii.

S oživováním mrtvých je tedy řada mrzení i na regulační frontě. Právě proto má smysl nejprve pomocí výzkumu, jako je ten z Yalu, odhalit taje mozku, než se rozhodneme, co vše s tím mozkem chceme dělat!

[LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze