LSD může v malých dávkách zřejmě zlepšovat výkon mozku

TLDR verze: Rozsáhlá studie mikrodávkování LSD naznačuje, že by mohlo být výraznou pomocí v psychologické péči zítřka. Vrší se nám důkazy, že tzv. psychoplastogeny mozku (při specifickém podání) spíše prospívají (studie tu)!

Jdi za (biochemickým) štěstím!

Podle představ doktora Jamese Fadimana z Univerzity v Sofii bychom v budoucnu mohli být chytřejší, vnímavější, produktivnější a především šťastnější. A stačí k tomu maličkost: být na drogách. Jeho důvody shrnuje prozatím nejrozsáhlejší studie účinků tzv. mikrodávek.

Při představě uživatele LSD vám asi na mysl vyvstane obrázek mladistvého, který se pod vlivem drogy snaží splynout s tapetou „… jejíž vzorek nedává smysl a mění se před očima.“ Existují ovšem i tací, kteří psychedelika užívají dlouhodobě a to ne pro jejich halucinogenní účinky.

V takovém případě se ovšem nepodávají dávky drogy obvyklé pro taneční parkety, ale dávky mnohem menší a kontrolované. Mikrodávky. V případě LSD (o které nám jde především) od šesti do dvaceti mikrogramů.  Při užití tak malého množství nedochází k žádné okamžité změně vnímání, k „rauši“, nirváně, nebo jakýmkoliv fyzickým projevům. Plíživé účinky se ukáží až po dlouhodobém užívání. Alespoň dle proponentů ideje.

Stroj: Einstein Mama

Pozitivními účinky tzv. „mikrodávek“ psychedelik se ve své studii z roku 2011 začal seriózně zabývat Dr. James Fadiman. Shodou okolností je to také spoluautor studie současné. Ta navazuje na myšlenku Alberta Hofmanna, který LSD v roce 1943 objevil a pak se vydal na slavnou projížďku na kole. Hofmann tvrdil, že tehdy nově syntetizovaná látka může být v nízkých dávkách použita jako náhrada Ritalinu, tedy léku předepisovanému také pro léčbu poruch soustředění.

Nová studie je originální především svým rozsahem. Lidem kolem Fadimana se do ní podařilo zapojit více než tisíc účastníků, celkově z devětapadesáti zemí světa, kteří během jednoho měsíce podávání drogy zaznamenávali své poznatky. LSD bylo aplikováno každé tři dny v dávce deseti mikrogramů, každý participant pak denně vyplňoval tzv. PANAS dotazník a podával psanou zprávu o svém psychickém a fyzickém stavu. Samotný výzkumný vzorek byl vybírán pečlivě, určitá část byla pod neustálým lékařským dohledem, jiná nikoliv.

Nic není bez chybičky

Není úplně šokující, že majoritní většina účastníků si začala všímat pozvolného zlepšování nálady, zvyšování stupně soustředění a schopnosti kreativity, nárůstu energie a chuti do života obecně. Menší vzorek účastníků pak pociťoval úlevu od migrén a určitá část ženského výzkumného vzorku pak dokonce od menstruačních bolestí.

Autoři studie dokonce tvrdí, že mikrodávky LSD mají blahodárné účinky při léčbě depresí (což je ovšem odvážné tvrzení, vzhledem k tomu, že v tomto směru stále jde o „terra incognita“). Existují nicméně i jiné studie, které sice souhlasí s hlavními závěry Jamese Fadimana – ale pokud jde o léčbu klinických problémů, poukazují na fakt, že podávat psychedelika již neurotickým lidem je poněkud špatný nápad.

Závěry Fadimanova týmu tak mohou být přehršle generalizující a v některých ohledech dokonce i pochybné celkově. Je například fakt, že ve studii není příliš dobře patrná hranice mezi daty plynoucími z kvantitativního a kvantitativního výzkumu. Problémem je i nepoměr mezi lékařsky kontrolovaným a nekontrolovaným vzorkem, který je velmi značný.

Jde však o jednu z prvních výraznějších vlaštovek ve výzkumu mikrodávek a otevření dveří k tomuto tématu. V budoucnosti bude potřeba výzkumu delšího, než je ten současný, s přesně definovanými kontrolními skupinami.   A navíc takového, který bude dbát i na to, co se s uživateli LSD stane po tom, co samotný výzkum skončí a oni přestanou svou oblíbenou drogu užívat.

Objevují se ostatně i nápady, že psychedelika by měla být překvalifikována na psychoplastogeny – popřípadě, že by bylo možné vyvinout látky se podobnými efekty, ale bez halucinogenních jevů. Možností k tomu, aby vypadal budoucí uživatel podobných látek jinak, než v archetypální představě, je tedy stále víc než dost!

[JH, LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

 

Diskuze