Ochlazení v mladším dryasu bylo možná prodlouženo nárazem komety

TLDR verze: Před 13 tisíci lety se Země na tisíc dalších let ochladila. Nyní objevuje po Grónský další důkaz, podle něhož za to možná mohl impakt v mladším dryasu (studie tu). #demýtizace

Winter is coming!

Představte si, že jste Homo sapiens 13 milénií nazpět. Živíte se běžně sbíráním bobulí a lovem zvěře, vaší největší technologií je oheň. Občas už slýcháváte o tom, že nějací maniaci si pěstují bobule sami u svých příbytků, ale protože se sami často s kmenem stěhujete, zní to jako mešuge idea. Kdo by potřeboval pěstovat něco na jediném místě, když za týden půjdete zase o louku dál? Pomalu se taky rok za rokem vaše krajina otepluje – jenže pak na obloze spatříte velkou ohnivou kouli a je zase zima!

Nějak takhle si James Kenneth a další proponenti hypotézy jménem IMPAKT V MLADŠÍM DRYASU představují prodloužení poslední doby ledové o cca. tisíc let. Jak jméno jejich hypotézy naznačuje, mělo by se jednat o dopad kosmického tělesa na povrch Země. Takový impakt by do atmosféry typicky vyvrhl velké množství prachových částic, jež by snížily průměrné teploty. Taková teze souhlasí tím, co o vývoji teplot v mladším dryasu dnes víme. Po období soustavného oteplování došlo tehdy na ochlazení o 2 až 6 °C, což by mohlo souviset s potenciálním impaktem…

Na přelomu loňského a tohoto roku hypotéza získala novou trakci skrze odhalení dvou kandidátů na impaktní krátery v Grónsku. Jejich možné stáří totiž (minimálně u jednoho z nich) může naznačovat vznik právě 13 milénií nazpět! Nyní se pak do všeobecného veselí přidává studie Jamese Kennetha z UC Santa Barbara a Maria Pina, která v archeologickém nalezišti Pilauco Bajo v Chile odhalila možné sedimenty naznačující globální kataklyzma.

Neříkej hop, dokud impaktuješ

Vědátoři identifikovali v sedimentech potenciální částice o vysokém obsahu platiny, zlata a železa, stejně jako popel a pyl snad vznikající hořením velkého množství biomasy. Teorie praví, že dopad komety či jejích úlomků 12,8 tisíců let nazpět by mohla způsobit masivní požáry, globální ochlazení a vůbec všeobecné mrzení po tisíc dalších let!

Znělo by to skvěle, problém je, že impakt v mladším dryasu není jako hypotéza zdaleka bez kaňky. Éterem lítá už asi 13 let a prozatím kolem ní panovaly častěji spíše pochybnosti. Starší analýzy sedimentů třeba nepotvrdily, že by musely nutně tyto být původem z planetárního impaktu. Nesedí ani časová osa vymírání megafauny. Mamuti si v pohodě hověli na Zemi v pár regionech ještě pár tisíc let zpátky. Jinde naopak jejich bří vymírali dávno před poslední dobou ledovou…

Grónská spojka hypotézu v poslední době oživila – jenže zatím není vůbec jasné, zdali oba identifikované krátery vlastně vůbec pocházejí z tohoto období, ani zdali byly způsobeny kosmickým dopadem. Je možné, že Grónsko je krátery poseto, ale teprve v poslední době jsme dva z nich našli. Stále čekáme na přímý průzkum v terénu.

A Kenneth sám, který se podílel i na chilské studii, se podílel i na objevu grónských kandidátů na kráterů. Což naznačuje, že rozhodně není bez jisté míry zainteresovanosti do hledání důkazů o impaktu. Nicméně to, je-li Danielem Jacksonem impaktu v dryasu, anebo Giorgiem Tsoukalosem impaktu v dryasu (tj. první má pravdu vs. druhý je degen a nemá pravdu), ještě není rozhodnuto. Konec konců, nárazy kosmických těles na Zemi rozhodně nejsou idea z říše snů.

Mapa známých impaktních kráterů
Stroj: Earth Impact Database

Co teď?

Rozhodně bych tedy nechtěl tvrdit, že nejnovější porce dat z Chile je snůška hovadin – určitě bych ale posečkal s tvrzením, že 12,8 tisíců let nazpět určitě Zemi vyliskaly kometární fragmenty. Na to bude potřeba beze vší pochybnosti jak ověřit přítomnost grónských kráterů, tak i sedimentů jako takových. Ochlazení v mladším dryasu totiž mohlo způsob leccos včetně geologie nebo vulkanismu…

Impakt v mladším dryasu před 13 milénií zní půvabněji než průměrný díl Hvězdné brány. Podobná událost totiž splňuje romantickou představu o nakopnutí vzniku civilizace (potažmo neolitu) nějakým vnějším jevem. Nemusejí to nutně být ufoni, změna klimatu po dopadu komety by mohla způsobit nemlich totéž. Na podobně šokantní tvrzení je však zatím po čertech málo nezpochybnitelných dat. Prozatím tedy berte celou hypotézu fakticky jenom jako hypotézu. Objeví-li se však více informací, víte, kde mne najít.

Každopádně je samozřejmě velké štěstí, že dnes už máme obranu proti kometám a asteroidům perfektně pořešenou! 

[LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze