Vědci uspěli v prvním trvalém editování lidské DNA

TLDR verze: Před rokem jsme se dočkali genové editace pacientů s Hunterovým syndromem. Terapie podle nového updatu funguje, ale asi ne úplně dost dobře na to, aby byli pacienti odstaveni od standardní léčby. Na druhou stranu ale nepůsobí vedlejší účinky. Vědátoři zachovávají optimismus, i tohle je totiž výkon (zpráva tu).

Starší, než jste asi čekali

Doba letí jako bláznivá! Před cca rokem a něco jsem napsal textík o provedení první trvalé (!) genové editace v těle člověka. Jednalo se o pacienty s Hunterovým syndromem. Při něm bohužel nedochází na supr nutkání vyrazit do přírody a porvat se s medvědem – namísto něj se v těle hromadí složité cukry, které tělo není schopno v játrech odbourat kvůli chybějícímu enzymu. Průšvih je, že tyhle cukry pacientům lezou i na mozek. A to poněkud doslova.

Nyní je tu další follow-up, bo je tahle studie samože pod dlouhodobým drobnohledem. Podobně jako při prvním výstupu této genové editace už po půl roce (o němž jsem psal zde) se nicméně nedostavilo zázračné zlepšení kondice pacientů

Jeden byl odstaven ze standardní léčby, což je dobré! Nicméně byl k infuznímu pytlíku brzo opět přikurtován, protože se jeho stav zhoršil. Což není úplně dobré. Byť totiž léčba vyústila ve zvýšenou syntézu chybějícího enzymu, jeho úroveň stále není rovna té u zdravých lidí.

Další dva pacienti také zkouší, zdali vydrží bez externího dodávání chybějících enzymů. Zatím však nejsou bez infuze dost dlouho na delší závěry a bombastické titulky.

Do studie byli také zahrnuti pacienti s příbuzným Hurlerovým syndromem. U těch dokonce došlo k návratu úrovně enzymu v krvi na normální úroveň! Aby to ale nebylo tak snadné, situace je komplikovaná také zde. V jejich moči totiž zároveň nedošlo k poklesu koncentrace sledovaných cukrů.

Což je na pendrek.

Aby toho nebylo málo, stále platí, že výzkum svou mateřskou společnost přivedl do finančních potíží. Ale to teď asi ponechme stranou.

Stroj: X-Men: Days of Future Past/20th Century Fox

Není všem snům konec

Přesto je opět čas otevřít si alespoň nějaké to levné šáňo! Proč vlastně jásat? Vzdor rozporuplným současným výsledkům lze říct, že METODA VLASTNĚ FUNGUJE!

Enzym se zvýšil – ne dost, ale zvýšil. Je to takové malé zvýšení syntézy enzymu pro tyhle pacienty… ale potenciální léčba pro ty, co po nich budou následovat. Mluvíme ostatně o experimentální klinické studii s potenciálně revolučními dopady pro mnoho pacientů. Bylo by vlastně podivné, kdyby genové editace fungovaly na první dobrou.

Co je ještě podstatnější, editace podle všeho v těle nenadělala žádný negativní bugr. Jeden pacient měl zřejmě na terapii imunitní reakci, kterou doktoři zkrotili. Další příznaky, které se u pacientů objevily, byly přisouzeny Hunterovu syndromu. Nedočkali jsme se ale žádného kolapsu, úmrtí a podobným nepříjemnostem, které v případě klinických studií genové editace inherentně hrozíly.

Vzdor jistým negativům se v součtu jedná o naprosto precizní terapii. Poladění úrovně genové exprese je v porovnání s možnými komplikacemi (off target editace klíčového genu, nerozpoznání místa editace, rozpoznání místa, ale nenahrazení zdravým genem, orgánová nespecifita… rakovina, zhoršení stavu, kritická reakce imunitního systému…) vyloženě čajíček. A už vyladění terapie se už pracuje.

Jedno z dětí s editovanou DNA v naprosto citově nevydírající momentce.
Stroj: Maria Duran

Žijeme v budoucnosti

Jako biologická podjednotka musím rovněž smeknout před tím, že to celé vědátoři udělali s pomocí zinc-finger nukleáz. Genové editace lze provádět více způsoby. Zing-finger nukleázy sice fungují podobně jako CRISPR (v tom, že naštípnou DNA v určitém místě a ta se následně opraví s použitím DNA, kterou jí podstrčili výzkumníci), ale naprogramovat je tak, aby fungovaly, je kumšt.

Zatímco CRISPR má totiž v enzymatických drápech guide RNA, která ho navádí ke komplementárnímu místu v DNA, zinc-finger nukleázy místo editace identifikují šmatáním proteinových prstíků v drážkách dvoujšroubovice. A „naprogramovat“ takový protein, aby našmatal přesně ten kousek DNA, který má… To je jako zkoušet přečíst Braillovo písmo každým třetím prstem na levé noze.

Je otázkou, jak dobře může podobná terapie fungovat, pokud se sáhne právě po přesnějších metodách na způsob CRISPRU. Vědátoři již nyní rozšířili studii i o pacienty mladší 18 let, kdy včasná léčba může ještě zabránit nejhoršímu efektu. Jo, a taky naděje na dožití je v současnosti tak zhruba do třicítky. Držím palce!

Den za dnem, zdá se, žijeme stále více v budoucnosti – a na tom by se shodla i moje fyzikální podjednotka!

[TL, LL]

Poslechněte si i povídání mých podjednotek o kontroverzním čínském výzkumu. 

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze