Lidské kmenové buňky poprvé vytvořily inzulín

TLDR verze: Cukrovka je opět o milimetr blíže vyléčení skrze překování lidských kmenových buněk v buňky slinivky. Vše úspěšně otestováno na myších (studie tu). 

Cukrovka v kostce

Cukrovka je otrava. Už století dovedeme jejím pacientům pomoct skrze inzulínové injekce (dnes mimochodem vytvářené z geneticky modifikovaných bakterií!). Přesto je život s cukrovkou lemován nutností neustále ostražitosti. Američtí vědátoři však přišli s novou metodou, která by jednou mohla cukrovkářům osladit život skrze permanentní léčbu. Ale nepředbíhejme se!

Nový objev si bere na paškál cuktovku typu I. To je ta, při níž (ne)přirozená štvavost imunitního systému likviduje beta-buňky slinivky břišní (pankreatu) s pečlivostí Viktora Čističe. Absentující buňky nemůžou do těla uvolňovat inzulín, který je nezbytný pro odchytávání krevního cukru buňkami.

Pacienti s diabetes si tak musejí v temných uličkách píchat inzulín sami, což může např. v případě úrazu či nehody vést ke značnému mrzení. Co hůře, diabetici statisticky vzato trpí i dnes vyšší šancí na selhání ledvin, srdeční choroby nebo mrtvici…

Léčba cukrovky však nezůstává na mrtvém bodě! Už nějaký čas panují snahy situaci vyřešit různou paletou terapií, popřípadě transplantátem slinivky. Obvykle však z povahy věci nejde o nic snadného, nové pankreaty se totiž bohužel neválejí jen tak na chodníku.

Jednou z možných větví hi-tech výzkumu vedoucího k vyléčení diabetes je terapie, která by do pankreatu diabetiků injektovala nové, odolnější beta-buňky schopné tvorby inzulínu.

Zní to jednoduše, v praxi se ale objevil nečekaný problém. Beta-buňky vytvořené z buněk kmenových totiž ne a ne dospět. Stále žijí v bytě u rodičů, na zdech mají plakáty 20 let starých videoher a, co hůře, nechtějí produkovat inzulín v dostatečné míře.

Stroj: Star Wars/Disney

Oslaďte si život (a krev)

Nová práce pod vedením vědátorky Gopiky G. Nair z University of California San Francisco (UCSF) ale přišla na to, jak dospívání lidských kmenových buněk v beta-buňky napomoct! Výzkumníci vytvořili specifickou chemickou kulturu, která emuluje podmínky uvnitř slinivky. Jako jakýsi biochemický inkubátor tak koktejl prospívá dospívání beta-buněk v řádné plnohodnotné členy organismu.

Nejde už pouze o teorii. Vědátoři odebrali kmenové buňky slinivky, vytvořili z nich beta-buňky, a sloučili je do struktur podobných beta-clusters uvnitř skutečné slinivky. Celek je víc než jen součást jednotlivostí, uvnitř nové kultury se tak beta-buňky jaly dospívat mnohem agilněji než o samotě. Výsledné buňky se vyznačují všemi významnými kvalitami dospělých beta-buněk včetně robustní sekrece inzulínu!

Výsledné  buňky byly následně implantovány do těla pokusných myší, kde již po třech dnech (!) začaly proces stabilizace hladiny inzulínu. Práce je tak na dobré cestě k tomu, aby byly její výsledky ve středně dlouhém horizontu otestovány i v rámci klinické studie.

Jako obvykle (abyste neměli příliš optimistický pátek!) je ale nutno dodat několik *ale*. V první řadě, potenciální implantování cizích kmenových buněk apriori nemusí řešit odmítnutí buněčného transplantátu ani původní problém imunitního systému s beta-buňkami (ten tato práce neřešila).

Je tak možné, že by v praxi metodu bylo nutno čas od času opakovat. Ale samozřejmě v ideálním případě méně často, než jak často je nutno aplikovat injekce inzulínu. Popřípadě je rovněž možné, že by bylo nutno odebírat kmenové buňky z pankreatu každého pacienta.

Snížená sekrece inzulínu „pod drobnohledem“.
Stroj: Wikipedia/CC

Ještě se uvidí

To by však aplikaci metody notně prodražilo a tak ponechalo jako možnost jenom pro minoritu pacientů. Vědátoři a vědátorky včetně sanfranciského týmu řeší alternativní přístupy, třeba možnost vymodifikovat nové beta-buňky tak, aby je imunitní systém ignoroval.

Tak daleko ale prostě opět ještě nejsme (což dává smysl, protože pak byste o tomhle nečetli na webu o vědě, ale na webu pojišťovky jako o schválené léčbě)…

Na to vše ale snad odpoví další výzkum. Stejně jako potenciální zlepšování našich metod genové terapie a osedlávání kmenových buněk jako takových. Prozatím tedy nezbývá než týmu Nairové pogratulovat a doufat, že cukrovka nám život (a tělo) nebude otravovat přespříliš dlouho!

[LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze