Kameny Stonehenge pochází z lokality stovky kilometrů od nynější pozice

TLDR verze: část šutráků ze Stonehenge pochází stovky kiláků daleko. Jestli jim pomáhali ufoni nebo Merlin, nebudu raději ani zabrušovat (studie tu).

5000 let starý meme

Objevil se nám další zajímavý střípek archeologické mozaiky, který sice neodpovídá pořádně na žádné otázky, naopak jich hodně dalších klade a už vůbec neobrací vědu naruby. Na druhou stranu, každé doplnění mlhavého obrazu pravěku se hodí!

Jde o to, že se nejspíše podařilo archeologátorům z University College London identifikovat lom, odkud byl brán kámen (dolerit) na stavbu menších sloupů ve Stonehenge!

Nejprve fakta, ať jsme v obraze: komplex Stonehenge nevznikl naráz. Jeho historický kontext souvisí s rozvojem megalitických kultur závěru doby kamenné a doby bronzové. Podrobněji by to vydalo na samostatnou studii (něco o jiné podobné stavbě jsem psal tu).

Ve zkratce lze snad zjednodušeně říci, že idea megalitických staveb po určitý čas dominovala západní a přeneseně střední Evropě. Nabírala tu různých konkrétních podob a staveb a byla živá hned v několika geograficky i časově relativně široce rozptýlených kulturách. Na to, že kruhové svatyně šířily Evropou jako dobrý meme, se objevila jiná práce shodou náhod týden nazpět.

Samotné Stonehenge tomuto vývoji přesně odpovídá. V současné podobě nevzniklo naráz – nejstarší je kruh nižších kamenů, právě doleritů, který činí nějakých 110 metrů v průměru a byl ohraničen příkopem a valem. Vznikl někdy po roce 3000 př. n. l., přesná datace je komplikovaná a neustále upravovaná. Vzešel ale z prostředí doby kamenné.

Budování na etapy

Až mnoho staletí po stavbě tohoto kruhu byl vybudován kruh z mohutnějších sloupů s překlady. Ty tvoří ikonickou siluetu dnešního Stonehenge (cca kolem 2400 př. n. l., to už jsme v době bronzové). I takhle to trochu zjednodušujeme, dnešní britští archeologové rozlišují u Stonehenge v podstatě 3 velké fáze, z nichž každé jsou ještě dále členěny.

Pro naše účely to ale stačí, stejně jako zjednodušené konstatování, že Stonehenge je jednou z nejvýznamnějších památek pravěku Evropy/Británie. A že mělo patrně kombinovanou sociálně-kultovně-kulturně-astronomicko-chronologickou funkci. O tom by se dalo nakonec pohádat dál, ale je to mimo téma.

Co se nás ale týká, je zkonstatování, že právě onen nejstarší doleritový kruh upoutal svou geologií badatele už dávno. V okolí se totiž takový kámen nenachází! Už mnoho desítek let bylo identifikováno, že nejpravděpodobnějším původcem těchto kamenů jsou kopce zvané Preseli ve Walesu, cca 300 km od Stonehenge.

To samo o sobě je pozoruhodným zjištěním, které nemá jasné vysvětlení. Obvykle se, pokud víme, těžil kámen pro megalitické stavby blízko místa jejich vzniku, typicky do 20 km. 300 km je obrovská vzdálenost, obzvlášť s ohledem na mnoho tun kamenné hmoty a podmínky neolitu. V této souvislosti zmiňme ještě jednu skutečnost: v nejstarší stavební fázi Stonehenge docházelo na místě k pohřbívání. Někteří zde pohřbení jedinci vykazovali při stronciových analýzách výsledky, které lze interpretovat tak, že se narodili právě ve Walesu v okolí Preseli, velkou část života pak ale prožili v oblasti Stonehenge. Jedna starší archeologická studie dokonce říká, že rané doleritové kameny mohly před zformováním kruhu označovat právě hroby (interpretace zvláštních, narušených jam u některých hrobů). A tady se dostáváme do situace, kdy vám toho archeologie spoustu řekne, aby nakonec jen zmnožila nezodpovězené otázky: migrovala nějaká skupina lidí z východu na západ Británie i s kameny ze své domoviny? Bylo pro jejich pohřební ritus důležité, aby jim u hrobů stál kus rodné hroudy? Je to celé špatně uchopené a další objevy to postaví na hlavu? Nevím, opravdu nevím…

Nicméně, jak jsem řekl – to, že doleritové kameny pocházejí z velké dálky se už vědělo. Teď se ale ukázalo – a o tom je novinka – že se nejspíše podařilo určit přesné lomy, respektive lokality, odkud deloritové kameny Stonehenge pocházejí.

Identifikovaný důl.
Stroj: UCL

„Proč s tím lozíme tak daleko???“

Identifikovat pravěké kamenolomy je v podstatě nemožné nějak archeologicky, protože byly buď vytěženy nebo využívány i později. Zápisy chybí, pamětníci bohužel též. Přesto se toho archeologové chopili a pomocí srovnávacích geologických analýz našli ony přesné lokality.

Nová studie také potvrdila dříve předpokládané: kameny tvořící starší kruh jsou po lámání přirozeně působivě zabarvené – bílé žíhání v modrošedé ploše. Navíc mají v nalezených lokalitách ideální odlučnost, kdy se od skalního masivu mohly lámat rovnou v sloupovitých formacích. Nebylo tedy nutné je otesávat ze všech stran, jako například kameny egyptských pyramid.

Studie jde dokonce tak daleko, že říká, že se v lokalitách podařilo najít kamenné sekery a klíny, které byly vyrobeny z velmi měkkého kamene, pro změnu importovaného z jiných částí Británie. To mohl být záměr, neboť místní „tvrdé“ nástroje by mohly vytvářet při tlučení nečekané praskliny a nechtěná poškození na špatných místech.

Archeologové identifikovali i jakési dusané a kameny zpevňované plošiny v několika výškách. Ty mohly pomáhat nakládání kamenů na dřevěné sáně či něco podobného. Tady si nechávám jistou míru skepse, zní to jako velmi konkrétní detaily a opravdu by mě zajímalo, podle čeho to datovali a jak určili, že to nejsou pozůstatky těžby mnohem mladší…

Všem výhradám navzdory je to ale důležitý objev – může nám napovědět kam se dívat a na co, až se budeme snažit odpovědět na další otázky vždy-tak-záhadného Stonehenge. A třeba jednou odpovíme i na to, proč ho vlastně Merlin přičaroval tak daleko od welských kopců!

[PZ]

Autorům posílám pěknou písničku. 

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze