Čína chce postavit vlastní kosmickou solární elektrárnu

TLDR verze: Podle australských novin Čína chce za 6 (fskutečnosti 30) let postavit prototyp toho, čemu se říká solární elektrárna v kosmu. Detailnější náhled ale působí vzdor ambicím méně optimisticky (zdroj zde).

Další věčný sen

Chce se skoro říct, že kosmická fotovoltaika je takový nešťastný bratříček energie z fúze. V obou případech se už asi půlstoletí očekává, že přijít by mohla „do dvaceti let“ – jenže skutek stále utek‘.

Poprvé se výrazněji idea kosmických solárních elektráren objevila v éře ropných krizí na konci 70. let. S tehdejším vývojem raketoplánu jako opakovaně použitelného nosiče se zdálo by relativně snadné vynést prostě do kosmu XY tisíců tun materiálu, smontovat tu solárku a pak střílet „proud“ na Zemi pomocí laseru či mikrovln.

Solární elektrárna v kosmu však stále neexistuje. Jak asi víte, s cenou letů raketoplánů to nakonec nebylo kdovíjak slavné, a ropné krize se podařilo různými metodami překonat. V dnešní honbě za bezemisní energetikou se idea kosmických solárek objevuje znovu. Na první pohled je totiž i vysoká cena stavby maličkost.

Na specifické orbitě by taková solárka (či spíše roj solárek) mohla zásobovat povrch konstantně, dost možná i 24 hodin v kuse. To je oproti fotovoltaice na povrchu dost velký výhoda, která kurýruje řadu nešvarů obnovitelné energetiky – především riziko výpadků v okamžiku, kdy přes povrchovou elektrárnu přechází mrak nebo noc…

O co je však solární elektrárna v kosmu efektivnější a vytrvalejší, o to více ztratí energie při přenosu. Cena za stavbu při startu ze Země navíc furt není zdaleka zanedbatelná. I s Elonovou Super Heavy by se daly střízlivě očekávat desítky či stovky startů na vybudování elektrárny, která by mohla zásobovat výraznější frakci poptávky moderního státu. Od 70. let se totiž náš hlad po elektřině značně zvýšil. V roce 2050 může být ještě vyšší.

Stroj: Simpsonovi/FOX

Až za tři dekády?

Čínský projekt, pokud můžeme věřit informacím, má naštěstí poměrně racionální časový plán. Za 6 let plánuje vyslat do kosmu prototyp, který nejspíše bude testovat právě přenos energie z kosmu na povrch. Poté má docházet na pilování metody, a snad až po roce 2050 by se dalo očekávat, že do kosmu budou vynášeny celé průmyslově využitelné komplexy solárek.

Těžko věštit z kávové sedliny. Čína ukázala, že má schopnosti i prostředky na leccos. V roce 2050 tak dost možná může solární elektrárna v kosmu skutečně existovat. Rozhodně bych si na to však momentálně nevsadil. A určitě by výhodnost podobného podniku byla podstatně snížena, kdyby se měly tisíce tun matroše vynášet ze Země.

Co by mohlo pomoct rentabilitě, by bylo budovat panely na Měsíci a vozit je do orbitální elektrárny odtud – či dokonce zásobovat Zemi z povrchu Luny. Čína sice plánuje i vlastní lunární základnu, určitě bych však nečekal podobné průmyslové využití Měsíce dříve než za půlstoletí. Pokud se ho většina z nás, co dost solí a občas jí špek, vůbec dožije…

Takováhle blbost by dávala více smyslu!
Stroj: Shimizu

V roce 2050 už taky nemusíme být nikdo naživu!

Fotovoltaika má oproti jiným formám energetiky na Zemi onu výhodu, že je snadněji škálovatelná dolů. Čili: v novostavbě si vlastní uhelnou elektrárnu nebo dokonce jaderný reaktor asi jen tak nepostavíte. Panely si ale na střechu dát můžete, a v součtu tak třeba i ušetříte za účet (pokud je správně nastaven systém, což často není). Alternativně sebou technologie nese benefity pro státy, které mají shodou okolností přebytečné pouště, a zainvestují do solárních termálních elektráren. Což ovšem my nejsme.

Bez nějakého typu průlomu (na který třeba může dojít, ale zatím tu není) by si zásobování jediného státu žádalo stovky kilometrů čtverečních solárů ve vesmíru. Což je dost maniakální idea…

V roce 2050, kdy by Čína mohla být s to stavět své vysněné kosmické solárky, však dost možná už budou po ruce levnější a výhodnější zdroje energie i na Zemi. Od nových jaderných elektráren po chytré energetické sítě, které budou s to kompenzovat výkyvy je zkrátka možné, že vesmírné solárky nebudeme vlastně potřebovat. Možná se nakonec i té fúze dočkáme dříve! 😀

Je určitě racionální, že Čína do podobného projektu investuje čas pro případ, že fúze se nám opět zpozdí. Alespoň prozatím bych si však na úspěch čínské kosmické elektrárny ve změně energetiky nevsadil ani zlámanou grešli…

[LL]

Třeba se ale dočkáme lehčích panelů – to by také mohlo leccos změnit:

Diskuze