Nový mikroskop tisíckrát zrychlil skenování mozku

TLDR verze: Fluorescenční mikroskopie se zlepšuje – díky kombinaci nového mikráku + zvětšení buněk tak MIT zrychlili až tisícinásobně dosavadní zobrazení celého mozku mušky (studie tu). Už jim to zabere jen tři dny!

„Tak to je teda rychlost!“

Hej, ne, fakt, to je teda rychlost! Doposud totiž vědátoři dovedli podobné titěrné struktury v nanoškále zobrazovat v průběhu roků – tři dny jsou tedy v porovnání s tím docela fajnový skok kupředu!

„Když to říkáš… A jakou magií to teda zmákli?“

Nového průlomu dosáhla studie z dílny MIT kombinací již pár let známé metody fluorescenční mikroskopie známé jako LSM – light sheet microscopy. Ta osvětluje studovaný vzorek pomocí dodatečného paprsku, který je kolmý k objektivu… To má za výsledek, že pozorován je jenom objekt přímo v rovině ostrosti… No, abych se s tím neparal – tohle udělátko dovede se zobrazovanou kravinou (třeba buňkou) otáčet a vytvářet tak 3D obraz. Což je cool.

„Aha, aha, a když už to je pár let starý, proč s tím čekali až doteď?“

Metoda LSM umí divy, novinkou je však její kombinace s novou chemickou metodou Ruixuana Gao a Shoha Asana, kteří SEPARÁTNĚ k tomu vyvinuli metodu, jak „zvětšit“ pozorované buňky. V zásadě je napustí průhledným gelem tak, aby struktury zůstaly více méně neporušené. Celý pozorovaný objekt zůstane bolše méně neporušený, je však pro objektiv „větší“ a „roztažený“, takže jej LSM zobrazí také ve větším detailu.

„To je ale cheatování!“

No… Tak trochu. Ale-

„Ne, prostě to není jako v přírodě!“

To sice není, vědátoři stojící za novou studií se ale dušují, že změna pozorovaných sítí neuronů je minimální. To podstatné je, že třídenní metoda zobrazení celého mušího mozku, která zatím zabrala klidně roky zobrazování, trvá něco málo přes 60 hodin. Napsal jsem o tom něco taky tady. Mluví se dokonce o tom, že by bylo možné metodu zrychlit až na jeden den. To by neurovědům dovolilo zobrazovat mozky jako o život, a komparovat je vedle sebe.

„Už se nemůžu dočkat, až se díky tomu mouchám vyléčí deprese“

Tak jasně, studium muších neuronů nám toho o smyslu života asi moc neřekne. Ale nezačneme přece s pitváním a skenováním mozků u lidí, že.

„U některých by se stejně našlo kulový.“

Tak. Zatím se teda podobné srandy realizují jenom u mušek… A v téhle práci taky u části myšího mozku. Časem se třeba dobereme k tomu, abychom přesli na větší celky. Jednou, třeba v horizontu dekády, max dvou, bychom za den možná mohli podobně naskenovat i lidský mozek. Neurovědci by byli celí natěšení, aby s podobnou srandou dovedli sledovat různé mozkové struktury u lidí s Alzheimerem a Parkinsonem a

„Takže kdy si tím naskenuju svůj mozek, abych se uploadoval do internetu a mohl lidi trollit 24 hodin denně?“

No, ono je jaksi třeba napustit ty buňky tím gelem. A to je jenom jeden z problémů. V zásadě by asi už dnes bylo možné touhle srandou zobrazit i mozek lidský. Ale pacient by k tomu musel být mrtvý. Možná se jednou dočkáme i nějaké další metody, která by dosáhla podobného zobrazování v reálném čase. Furt ale potřebujeme, aby ten zobrazovaný vzorek svítil. Je to fluorescenční mikroskopie…

„Aha, takže jsem se té nesmtelnosti zase nedočkal! K čemu mi ta věda hergot je!“

Je zajímavé si o ní číst na internetu, ne?

„Jasně, nějak ten čas do svojí smrti zabít musím, že jo…“

Přesně tak! Tak si k tomu pusť ještě video o pěstování umělých mozků níže, kup si přípravný kurz od mých sponzorů MUDRstart anebo mi přihoď pár drobných na Patreonu. Nebo klidně ne, stejně je celá exisence zbytečná!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a přátel vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze