TLDR: Nová aplikace dvojice elektrod do míchy prokázala schopnost nejenom napomoct v pohybu s dolními, ale nyní i horními končetinami u lidí po mozkové mrtvici. Studie tuna.

Mrtvice ve dvaceti

Mozkovou mrtvici obvykle vnímáme jako něco, co postihuje lidi o holi, s důchodovým výměrem a rádiovkou na hlavě. Zřídkakdy však může postihnout i mladší hjumaníky. A byť je mrtvice stále život ohrožující situace, mnozí mladí i staří se z ní – při včasné pomoci – nakonec více méně oklepat. Bohužel mnohdy doslova. Trvalé problémy doprovázejí řadu z nich. Nová terapie ale dává naději, že s rekonvalescencí by to v budoucnu mohlo být snazší…

Vědátoři týmu Marca Capogrossa z University of Pittsburgh se totiž pochlubili metodou elektrické stimulace páteře, která u několika pokusných pacientů dosáhla výrazného zlepšení jejich stavu. Jmenovitě pacientka Heather Rendulic, která prodělala mozkovou mrtvici ve věku 22 let (v roce 2012) a zůstala v kvůli ní bez pohybu v levé ruce, mohla díky jejich metodě poprvé po víc jak dekádě znovu pohnout ochromenou paží.

Není to poprvé, co byla tato technika využita. Systém byl již dříve použit ke zlepšení funkčnosti dolních končetin u lidí s poškozením nervů. Zatím však bylo provedeno jen velmi málo výzkumů zaměřených na jeho využití k pomoci lidem trpícím poruchami horních končetin. Přibližně dvě třetiny lidí v produktivním věku, kteří přežili mozkovou mrtvici, se přitom nemohou vrátit do svého zaměstnání – přičemž klíčovou roli hraje dlouhotrvající porucha motoriky.

Vědátoři proto vytvořili zařízení, které zavádí dvě elektrody do míchy mezi obratle v oblasti krku. Oficiálně se terapie zove epidurální elektrická stimulace krční míchy. Elektrody zůstaly na místě po dobu 29 dní. Po jejich aktivaci měli pacienti – vůbec první, kteří tuto technologii vyzkoušeli – o 40 % větší sílu stisku a o 40 % větší rychlost v poraněných rukou.

Bez velkého řezání

Efekt byl podle autoři překvapivě rychlý. Jen den poté, co paní Rendulic přístroj nasazen, dokázala dělat s původně ochromenou paží konat věci, které byly po téměř deset let nemožné! Kromě krájení a pojídání steaku byla paní Rendulic schopna také zvednout a přemístit plechovku polévky a plně otevřít a zavřít ruku.

Pacientka Rendulic uvedla, že léčba vyvolává pocit mravenčení po celé kůži. Řekla také, že to není bolestivé, ale je třeba si na to zvyknout. Studie tak dává naději lidem s onemocněním horních končetin v důsledku poškození nervů a mrtvice.

Ještě, než se pokřižujete nad nAlŠíM čIpEm v mOzKu, dlužno podotknout, že metoda nevyžaduje invazivní chirurgický zákrok – a zdá se, že nemá žádné negativní vedlejší účinky. Alespoň klasicky ve srovnání s alternativami v podobě nemožnosti hýbat pořádně levačkou, pravačkou či oběvačkami.

Autoři postulovali, že stimulace zvyšuje sílu signálů, které vytvářejí motorické neurony v míše, jež ovládají paži a ruku. V podstatě tak zesiluje přirozený signál našeho těla udávaný na ose mozek – ruka (nebo v minulosti mozek – noha). Stimulací senzorických nervů lze zesílit aktivitu svalů, které byly oslabeny cévní mozkovou příhodou – ale mozek se je stále snaží ovládat.

Stinnější stránky

Terapie má však samozřejmě i své méně pozitivní stránky. Když se mašina vypne, pacienti již „asistenční účinek“ užívat nemohou. To by znamenalo, že je třeba skutečně zavést permanentní stimulátor, který by efekt udržoval dlouhodobě. Objevily se však také známky toho, že technologie vedla k určitému zlepšení, i když nebyla zapnutá.

Po několika týdnech používání totiž některá z dosažených zlepšení přetrvávaly, i když byla stimulace vypnutá. To naznačuje zajímavé možnosti pro budoucí terapii mrtvice i u pacientů, kteří si nechtějí do těla nechat zabudovat „kardiostimulátor pro svaly“, či jak budeme bazmek přeneseně nazývat.

I ty z vás, které tak vyděsil příběh 22leté ženy prožívající mozkovou mrtvici, tak závěrem snad marginálně uklidní vize, že i pokud byste měli podobnou smůlu, možná nebudete na obnovu své motoriky muset čekat dekádu, či navěky!

[Ladislav Loukota, Svatopluk Skoupý]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]