Vědci u hlodavců opravili srdce poraněné infarktem

TLDR: Když napomůžeme srdečním buňkám, aby měly některé vlastnosti buněk kmenových, může to vést ke skoro úplné regeneraci poškozeného srdečního svalu. Alespoň u myšáků. Studie tuna a tuna.

Srdeční záležitosti

Poslíčková RNA alias všemi milovaná mRNA v nové práci posloužila jako nástroj regenerace srdečního svalu po infarktu myokardu. Ačkoliv se o další aplikace mRNA technologie obecně slibují velké věci včetně personalizované léčby nádorových onemocnění, nynější studie ukazuje, že její efekt na různé terapie může být v medicíně podstatně větší.

Připomeňme si, že mRNA v zásadě slouží jako nositel plánů různých proteinů, které následně buňky začnou vytvářet. V nové práci takto mRNA slouží jako poslíčci upravených instrukcí podporujících replikaci buněk srdečního svalu (kardiomyocytů) prostřednictvím dvou tzv. mutovaných transkripčních faktorů: steminu a YAP5SA.

To může sloužit k „donucení“ buněk srdečního svalu, které mají jinak velmi malou schopnost regenerace, aby chovaly více jako kmenové buňky. Tedy buňky, které se mohou přeměnit na jiné typy specializovaných buněk. A to pak může obratem posloužit k regeneraci srdečního svalu jako takového. Jak to funguje?

Za běžných podmínek se takto dokáže u dospělého člověka regenerovat méně než 1 % buněk – pokusy s tkáňovými kulturami ale ukázaly, že stemin dokáže u kardiomyocytů aktivovat některé vlastnosti podobné kmenovým buňkám. Podobně i YAP5SA podporuje růst a replikaci buněk. Vybaveni těmito objevy pak vědci zkoušeli suplementaci obou faktorů skrze mRNA do těla hlodavců.

Skoro úplná oprava

Následné in vivo pokusy zahrnující živé hlodavce s poškozeným srdcem ukázaly, že se jádra myocytů během 24 hodin po injekci upravených transkripčních faktorů stemin a YAP5SA replikovala nejméně patnáctkrát. To je doposud nejlepší výsledek ve snaze přimět srdeční buňky k regeneraci.

Dlouhodobé sledování odhalilo, že v průběhu následujícího měsíce se funkce srdce opravila takřka na úroveň před srdečním postižením. Stále bylo zřetelné malé zjizvení, pumpovací funkce srdce se ale vrátila takřka do původního stavu. A co se stalo s mRNA?

Ta během několika dní zmizela stejně, jako mizí i mRNA produkovaná naším vlastním tělem. To podle autorů práce dává jejich metodě určité benefity oproti jiným metodám genové terapie, které se odbourávají pomaleji a složitěji.

Jako obvykle se teprve ukáže, zdali terapie nemá nějaké momentálně netušená úskalí. Klasicky také nic negarantuje, že hypotetické výsledky testování u lidí budou na srovnatelné úrovni. Výzkumníci mají ovšem za to, že jejich práce nás posunula zatím nejdále možnostem léčby srdce po infarktu myokardu. A tomu věřit nejspíše lze.

mRNA zasahuje

Jak totiž již padlo, od mRNA se skutečně očekávají velké věci. O možnostech těchto molekul v medicíně se vědělo již před pandemií – predominantní úspěchy covidových mRNA vakcín i finance získané pro další výzkum ale poprvé dokázaly, že to celé ve velkém může skutečně fungovat. Je tak rozhodně možné, že za další generaci se na mRNA budeme dívat jako na zcela běžný nástroj medicíny pro kurýrování celé plejády nemocí a stavů.

Zdali, kdy a v jaké podobě na to ale dojde, ukáže až další výzkum – a po jeho boku také snaha o klinickou aplikaci. Co se však snažím posledními dvěma odstavci naznačit, je skutečnost, že mRNA může do medicíny přinést skutečně významný nový nástroj, který podobně jako několikrát dříve může mít potenciál udělat z některých smrtelných chorob pořád sice významné, ale již o dost menší bubáky.

Vzniklo původně pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama