Parazité možná hrají v ekosystémech důležitější roli

TLDR verze: Ne-smrtící infekce parazity u pasoucích se zvířat zřejmě přispívají ke stabilizaci ekosystémů. Studie tu.

Tasemnice?

Když se vám nějaký parazit prochází po vnitřnostech, až je vám z toho na zvracení z obou konců, asi nebudete mít zrovna chuť k jídlu. A právě tak se zřejmě cítí sobi napadení parazitickým ploštěncem. Tihle parazitičtí červíci nejsou pro sobi a další vysokou zvěř smrtící, mohou jim ale pěkně znepříjemnit život.

Podle studie vědců z Washingtonské Univerzity ale možná tito ne-smrtící parazité hrají v ekosystému důležitější roli, než se doposud předpokládalo. Tím, že napadeným sobům zkazí chuť k jídlu, totiž dávají rostlinám prostor se rozrůst a zregenerovat!

Parazituju, parazituješ, parazitujeme…

Každý živý tvor na naší planetě má své parazity. Dokonce i parazité mají své vlastní parazity, například bakterie které napadají parazitické červy, nebo parazitické vosičky které napadají vajíčka jiných, trochu větších, parazitických vosiček. A není se čemu divit. Parazitismus je totiž jeden z nejrozšířenějších životních stylů organismů na Zemi. Proč investovat energii do získávání živin, když to za vás může udělat někdo jiný?

Parazité mohou mít na svého hostitele velký vliv. Celá řada parazitů může být pro svého hostitele smrtící, zejména když se přemnoží. Někteří parazité dokonce dovedou změnit chování svých hostitelů a doslova jim ovládnout mozek. O širší roli parazitů v ekosystému je ale toho dosud známo relativně málo. Když totiž vědci zkoumají parazity, je to většinou proto, že chtějí zjistit jak se těchhle potvůrek zbavit.  

Škodliví nebo užiteční

Dosud se předpokládalo, že parazité mohou fungovat jako mechanismus, který brání přemnožení určitých organismů v ekosystému. Protože, když nějaké zvíře umře, tak se nemůže rozmnožit. To dává smysl. Většina parazitů ale svého hostitele nezabije. Z evolučního hlediska je to totiž efektivnější strategie – když máte na zdraví svého hostitele malý vliv, je menší šance že vám pojde, a vy tak budete mít dlouhodobý stabilní zdroj potravy.

Většina organismů prodělá v průběhu života mírné infekce celou řadou parazitů, od červů přes bakterie až po hmyzáky. Určitě jste si nějakou takovou infekcí prošli sami, například roupy ve školce, vši ve škole či i běžná střevní chřipka, kterou jste chytli v hladovém okně u autobusového nádraží. Právě tyto ne-smrtelné infekce hrají ale podle Washingtonských vědátorů důležitou a dosud málo popsanou roli ve stabilizaci ekosystémů.

Sobí dieta

Američtí výzkumníci, pod vedením bioložky Amandy Koltz, zkoumali vztahy mezi soby karibu, rostlinami kterými se živí, a parazitickými ploštěnci kteří soby napadají. Použili k tomu počítačové modely a globální meta-analýzu, ke které použili data z 59 dříve publikovaných studií. A zjistili, že ne-smrtící infekce parazity mají na ekosystém větší vliv, než smrtící infekce! Ne-smrtící parazité jsou totiž v populaci častější, a jelikož mají na svého hostitele menší vliv, mohou se také lépe a déle šířit než kdyby svého hostitele rovnou zabili.

Sobi napadení ploštěnci přežili, ale bylo jim šoufl a žrali méně, což dalo rostlinám v ekosystému dostatek prostoru se rozrůst a zotavit. Ne-smrtící infekce tak v podstatě brání sobům vypást veškerou potravu, čímž přispívají ke stabilizaci ekosystému.

Tahle studie zkoumala vliv parazitů pouze na jednom modelu (sob/rostliny/ploštěnci) pokud je ale vliv ne-smrtících parazitů na ekosystémy skutečně takový jak předpokládá tato studie, mohlo by to mít dalekosáhlé důsledky.

Chraňte příšerky!

Globální změny klimatu a lidská činnost mají na světové ekosystémy mnohdy až děsivý vliv. Podle předpovědí některých vědců vymírá každý den (!) až 150 druhů organismů! Většina záchranných projektů se ale zaměřuje na vetší zvířata, jako jsou pandy (které dělají všechno proto, aby vymřely) nebo nosorožci. S rychlými změnami klimatu a ekosystémů ale dochází i k vymírání parazitů, kteří bohužel nikoho moc nezajímají.  Pokud mají ale vědci z Washingtonské univerzity pravdu, mohlo by vymření některých těchto ne-smrtících parazitů mít dalekosáhlé následky, a v extrémních případech by mohlo přispět i k destabilizaci už narušených ekosystémů.

Ať už si o červech, hmyzácích, bakteriích a jiných parazitických obludkách myslíme cokoliv, jsou přirozenou součástí života na Zemi. Studie Amandy Koltz nám také ukazuje, že i parazité si zaslouží naší pozornost a ochranu před vymíráním. Tedy, alespoň někteří. Pokud možno ti co nám nelezou do mozku…

 [Svatopluk Skoupý]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]