Objev tisíců keramických diářů odhaluje život Egypťanů

TLDR: Když učenci psali na papyrus, běžnější lidé využívali jako své diáře keramiku – a nyní se podařilo skrze objev některých z nich odhalit víc třeba o tom, jak se lidé ve starém Egyptě učili ve školách! Oznámení tuna.

Ten diář je pěkný střep

Egyptologům se povedl zase jednou zaskórovat, a to díky odhalení pořádné hromady popsaných keramických střepů (nazývaných podle řeckého vzoru „ostraky“). Ty sloužily jako médium pro uchovávání psaného textu, v tomto případě u méně movitých Egypťanů, kteří nedosáhli na luxusnější papyrus. Díky tomu má nynější objev potenciál nám říct něco více o životě za dávných časů.

Historie totiž velmi často není k uchování stop každodennosti zrovna vlídná. Kronikáři měli logicky tendenci zaznamenávat spíše hlavní dějinné události a jména vladařů. Jasně, leccos o běžném životě se lze dovtípit z nálezů zbytků sídlišť, ale tyto stopy hmotné kultury jsou často rozbité jak student v pondělí ráno. Výsledný obrázek tedy bývá velmi fragmentární. Navíc archeologie není vědou okamžiku. Až na půvabné, ale velmi vzácné jednotliviny se jí špatně soustředí na dílčí detaily konkrétních životů.

Ledaže najdeme nějaké jiné, ideálně psané, záznamy o běžném životě jako nyní. Střepy se podařilo objevit v dávno ztraceném městě Athribis, nyní je zkatalogizovali vědátoři z univerzity v německém Tübingenu.

Většina z nich je psána tzv. démotickým písmem, což je přechod mezi tradiční egyptštinou a koptštinou. Z toho lze usuzovat u většiny (ale ne u všech, viz níže) z nich na dataci zhruba mezi 1. stol. př. n. l. a 1. stol. n. l. Tehdy bylo Athribis hlavním městem již značně ptolemaiovsky pořečtěného Egypta, který se navíc stal kořistí Říma. Čili také na okraj dodejme, že jsme mnoho, mnoho staletí po době stavby pyramid či vlády mocných faraonů.

Bez šokantních odhalení

Také nečekejme, že ostraky odhalí vždy nějaké fantastické skutečnosti. Ve starověkém Egyptě se takové střepy denně používaly k podrobnému opisování nákupních seznamů, zaznamenávání obchodů, opisování literatury a výuce psaní a kreslení. Kupříkladu velká část ostrak nalezených nyní v Athribisu se jeví jako pozůstatky starověké školy

Nacházejí se tu tak seznamy měsíců, čísel, aritmetické úlohy, gramatická cvičení či „ptačí abeceda“, u které byl ke každému písmenu přiřazen pták, jehož jméno na toto písmeno začínalo. Vzhledem k tomu, že mnohé nápisy se opakovaly, sloužily tabulky nejspíš k natrénování psaní.

Kdo by nebyl nervózní! Zdroj: Universal, vlastní
Kdo by nebyl nervózní! Zdroj: Universal, vlastní

Oznámení objevu sice žertovně přirovnávalo takové opisování textů k Bartu Simpsonovi ve znělce seriálu. Ale osobně si ještě pamatuju, jak jsem na prvním stupni trénoval krasopísmo, takže si traumatizovaně vtipy raději odpustím.

Kde je tedy zásadní objev, není to nuda? Naopak, tyto ostraky nejsou bez zajímavosti! Jsou na nich totiž k vidění různé jazyky včetně hieroglyfů, řečtiny, starověké arabštiny a koptštiny! To nám naznačuje značně multikulturní a turbulentní historii města.

Jeden z mnoha facetů společnosti

Jak jsem zmínil, tehdejší Egypt byl značně ovlivněn řeckými, ale také již i římskými vlivy. A ostraky to krásně dokládají. Například po definitivním pádu ptolemaiovského státu v 1. století n. l. se v textech začíná objevovat řada odkazů na římské císaře, včetně Nerona, Vespasiána, Tita, Domitiána, či dokonce i Hadriána, který vládl až v letech 117-138 n. l. Možná tedy můžeme objev chápat podobně, jako bych našli někde poblíž zaniklé školy složku plnou poznámek, diktátů a novinových výstřižků.

Ty zásadnější výstupy z objevu dle mého teprve přijdou – s tím, jak se povede ostraky digitalizovat, si z jejich informací budou moct vytvářet další týmy své vlastní informační mapy, stopovat mezi nimi případné příběhy či je doplňovat o informace z jiných zdrojů. Alexandrijská knihovna to sice nebude… Nicméně, data nám možná řeknou víc o životě jiných vrstev, než jen elity.

Každopádně platí, že podobně rozsáhlá sbírka ostrak byla dosud nalezena pouze jednou, v roce 1905 ve vesnici Deir el-Medina na Nilu. V tomto případě šlo ale o lékařské texty a poznámky. Vsadil bych se přitom, že podobných „střepů“ v budoucnu objeví další týmy ještě mnohem víc – a s každým podobným nálezem dávný svět z břehů Nilu ožije v našich myslích zase o trochu víc!

[Ladislav Loukota, Petr Zajíček]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

1 komentář: „Objev tisíců keramických diářů odhaluje život Egypťanů

  • 15. března 2022 (12:13)
    Permalink

    Faseta je rodu ženského, tedy více faset. Stejně jako bota, není ten bot ani více botů.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama