Vousy byly v 19. století považovány za vzor zdraví

TLDR: Dnešní téma připomene bizarní nápady felčarů minulých časů – totiž to, že vousy mohly být mmj. zdraví prospěšné. Zdroje v článku.

Vousy, ty mám rád

Při pohledu na tváře mnoha dnešních mladíků (včetně mě) je zjevné, že nějaká míra vousů je dnes populární módní doplněk. Ale nebylo tomu tak vždy – na konci 19. století měly dobové autority vousy navíc i za užitečnou zdravotní pomůcku. Tvrdilo se totiž, že vousy by mohly napomáhat zdravotní prevenci!

Než se dostaneme k tomu, jak na to došly, a proč je to nesmysl, rekapitlujme si, že i tento názor byl v dané době poněkud překvapivý. Přinejmenším v Evropě byly v předešlých dvou staletích vousy spíše v nemilosti. Pohlíželo se na ně jako na další typ tělesného odpadu – něco, co je sice nepříjemnou součástí našich běžných procesů, to ale ještě neznamená, že to musíme vystavovat na odiv. Vousy navíc konotovaly spíše stáří, a trendy byla tak v této periodě hlavně oholená tvář.

V 19. století se však tento pohled na svět měnil. Zatímco doposud byla oholená tvář znake toho, že si člověk může dovolit relativně složitější oholení, s průmyslovou érou se holení stalo čímsi běžně dostupným. Podle BBC snad mohly vousy přijít v módu i kvůli krymské válce, snad i kvůli dobovým „experimentátorům“ s vousy, jako byl Charles Dickens nebo Edgar Allan Poe.

Vousy každopádně začaly naopak konotovat dobrodružství a inteligenci. A navíc se k tomu v roce 1850 přidalo v Anglii tvrzení, že vousy pomáhají také lidskému zdraví

Všelék jménem vousy

Hypotéze za tímto nápadem paradoxně pomohl příchod průmyslové revoluce. 19. století sice nastartovalo řadu moderních vymožeností, ale také prudce akcelerovalo znečištění planetu – primárně ovzduší. Odtud se zrodila idea, že vousy na tváři by mohly… fungovat jako jakýsi filtr znečištěného ovzduší!

Idea zněla, že hustý plnovous mohl zachytil nečistoty dříve, než by se dostaly do těla. Jiní lékaři doporučení údajně zdůvodňovali tím, že v plnovousu viděli prostředek k uvolnění hrdla – a další pak růst vousy doporučovali jako prostedek k zamezení bolavého krku. Zmíněny jsou články v Hampshire Advertiser z roku 1861 a  Gloucestershire Notes and Queries z roku 1894, které citovaly vousy jako pozitivní srandu právě z podobných důvodů…

Co je dobré zmínit v takovýchto případech – nešlo o žádné oficiální doporučení (něco jako WHO neexistovala) nebo snad konsensus tehdejších medicínských výzkumníků (lékařská věda se teprve začínala rodit uvnitř chemie). Růst vousů doporučovali mnozí doktoři na základě… anekdotické zkušenosti. Bavíme se zároveň o době, kdy byla zbrusu novým vynálezem i třeba taková základní anestezie během amputací.

Píšu tenhle odstavec jen pro případ, že byste si z takové skoro dvě století staré a zjevně chybné rady chtěli vzít ponaučení, že všechny lékařské rady dnes jsou proto logicky chybné…

Jak je to doopravdy?

Vousy jako zdravotní pomůcka byly spíše dobovým trendem mezi pár lékaři – přičemž o přesném rozšíření „doporučení“ se můžeme jen dohadovat. K čemu je ale historka rozhodně užitečná, je sesumírování, jak jsou na tom podle skutečných studií vousy a zdraví doopravdy!

Téma samotné bylo studováno jen nemnoho prácemi, ale z toho, co víme, jsou vousy pro zdraví a pohodu podstatně méně jednoznačné. Asi nemá smysl vyvracet viktoriánské teze – ne, vousy jako filtr neslouží. Naopak se mohou být vousy na bakterie bohatší místo než psí srst. Na druhou stranu, větší zachlupení i na tváři může (zejména v Austrálii) snižovat riziko rakoviny kůže!

Pokud doposud nejsou náznaky přehršle významné, další práce jsou na tom ještě o poznání hůře. Muži s vousy možná mají vyšší míru srdečních chorob, ale může jít jenom o korelaci. A popravdě, rozdíl není ani tak kdovíjaký. Nakonec i vousy jako něco, co je automaticky atraktivní pro sexuální partner(k)y, neplatí univerzálně. A to ačkoliv se zdá, že majorita žen vousy hodnotí jako atraktivnější – ale ne vždy, všechny, všude, a není to jaksi jediné kritérium výběru.

Vousy tedy, překvapivě, nejsou všelék, a jejich vliv na naše životy je spíše otázkou vkusu – ať už rizika či přínosy jsou nejspíše tak mizivé, že lékařské hledisko může letět z okna a podstatné je jenom to, s čím na své či partnerově tváři se cítíte nebo necítíte lépe!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama