Lidé se záněty střev v sobě mají také více mikroplastů

TLDR: Není sice zatím jasné, nejde-li o následek, nikoliv příčinu – ale výraznější množství mikroplastů si rozhodně žádá detailnější zkoumání. Studie tuna.

Mikroplasty, makroproblém?

Je to už několik let, co na světlo světa vytanul problém jménem mikroplasty. Drobné kousíčky umělé hmoty o velikosti od 100 nm po 5 milimetrů jsou k nalezení, inu, prakticky všude na planetě. Plasty jsou skvělý materiál kvůli tomu, že mají výdrž teoreticky po staletí – ale právě proto může jít také o významný ekologický problém.

Přiznám se bez mučení, zpočátku jsem byl vůči mikroplastům jako riziku spíše skeptický. Tedy, ne snad, že by bylo super mít v ekosystému zcela nový typ bordela – otázkou ale spíše je, kolik problémů může způsobovat? Mikroplasty se sice nacházely uvnitř lidí i zvířat, ve vodě i v hlíně – ale nebylo jasné, že by měly něco zásadního způsobovat. Malé množství plastů, které se rozkládá velmi pomalu, uvolňuje přece i malé množství škodlivin, zdálo se…

Konec konců, našli jsme je tak trochu mimochodem – nikoliv při hledání důvodů nové epidemie. To by ukazovalo, že mikroplasty jsou sice možná nepříjemností, ale rozhodně nikoliv něčím, kvůli čemu by bylo nutné se přehršle stresovat.

Jenže aktuální vývoj výzkumu ukazuje na poněkud méně optimistický scénář. Už pár let víme, že mikroplasty mohou zřejmě mít škodlivý vliv na různé druhy drobných živočichů. Jejich tělesná hmotnost a metabolismy jsou tak malé, že i relativně drobné množství škodlivin zřejmě může významně ovlivňovat některé jejich mechanismy. A nyní máme možná i první významnější ukazatel vlivu mikroplastů na lidi.

Nový výzkum provedený v čínském města Nanjing totiž odhalil znepokojivě zvýšené množství mikroplastů ve střevech lidí se záněty trávícího systému.

Zatím jenom korelace

Vzorky výkalů odebrané 52 pacientům s různou formou střevních zánětů totiž obsahují 1,5xt více plastových částic menších než 5 milimetrů než vzorky zdravých lidí. Většina těchto částeček byla menší než 300 mikrometrů. Často přitom bylo zjištěno, že čím větší je koncentrace mikroplastů, tím větší byly příznaky onemocnění.

Průzkum neodhalil nic neobvyklého ohledně původu plastů, což naznačuje, že se jednalo o takové částice, které můžeme všichni pozřít, když pijeme z PET lahví nebo jíme z jednorázových nádob na jedno použití.

To automaticky neznamená, že mikroplasty způsobují střevní záněty – to korelační studie nemůže potvrdit ani vyvrátit. Je také klidně možné, že jde o náhodu, nebo že lidé se střevními záněty akumulují více mikroplastů, tedy že to, co vypadá jako příčina, je následek.

Vzhledem k tomu, že se jedná o observační studii, nelze na základě tohoto výzkumu stanovit příčinu a následek. Nikdo nemůže tvrdit, že rozdíl v zatížení mikroplasty je výhradně nebo dokonce částečně zodpovědný za příznaky průjmu, krvácení z konečníku a křeče v břiše spojené s onemocněním.

Je dokonce možné, že mít zánět střev může ztěžovat odstraňování nánosů plastového detritu, který se hromadí v naší stravě. Tedy, že velké množství mikroplastů není důsledek onemocnění, ale je způsobený onemocněním. Zatím to nic neříká o tom, že by tedy mikroplasty lidem měly něco významného způsobovat.

Ale svou porci optimismu jsem si s mikroplasty již dávno vyčerpal, takže se jako rozený pesimista připravuji spíše na horší možnosti.

Další výzkum

Vzhledem k šíření mikroplastů jako skoro neviditelného rizika pro přírodní ekosystémy je totiž nynější zjištění rozhodně dostatečně významné k tomu, aby probíhalo další zjišťování toho, jaké mohou mít mikroplasty vliv na lidský organismus. A zrovna střevní mikrobiota je přesně ten typ citlivých mikroorganismů, který by mohl být na obsah mikroplastů o něco náchylnější než jiní tvorové…

To je prozatím samozřejmě jen spekulace. A stále platí, že ani v přírodě nejsou mikroplasty – zdá se – ten největší problém. Asi se však shodneme, že před kategoričtějšími závěry bude třeba dalšího výzkumu! Teprve po něm budeme moct jasněji vědět, nakolik jsou obavy z mikroplastů racionálního či „jenom“ emotivního rázu.

Sepsáno původně pro Mudrstart.cz.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama